Zázrak nebo podvod?

Rakovina! Diagnóza, která nahání hrůzu! Musí vždy skončit tragicky? Dá se vyléčit a co všechno se může vyzkoušet? Stojí za to sebrat odvahu? Přečtěte si příběh ženy, která neváhala a na cestě za svým uzdravením se svěřila do rukou filipínskému léčiteli operujícímu bez sklapelu. Co přitom cítila? A jak je možné, že se podle dalšího lékařského vyšetření uzdravila? Jsou tyto operace podvodem, nebo skutečně můžou pomoci? "V prosinci 2001, pár dní před Vánoci, jsem prožila okamžik, jaký mají za sebou milióny žen - při mytí jsem si nahmatala bulku v prsu. V horní části, těsně pod kůží, tvrdou a dost velkou, asi dva centimetry v průměru," vzpomíná paní Ilona. "Vlastně mě to nepřekvapilo. Jako novinářka věnující se zdravotní problematice vím, co je genetická informace, a oba moji rodiče i další příbuzní zemřeli na rakovinu. Věděla jsem, že pokud bulku svěřím zdravotníkům, přijdu pravděpodobně o prso a nastane koloběh ozařování a chemoterapií. Podle mých zkušeností to ale je ta poslední cesta. Proto jsem svou bulku pocítila jako velkou výzvu. Dokážu to? Uzdravím se bez lékařů? Ale nemyslete si, že jsem byla kdovíjaká hrdinka - už po několika dnech jsem poznala, že potřebuji podpořit psychiku. Začala jsem se probouzet nad ránem a bylo mi špatně od žaludku. Hned po Vánocích jsem proto požádala psychosomatickou lékařku o lék, který mě v náročné situaci psychicky podpoří. A pak jsem se začala léčit takzvaně alternativně. Brala jsem léky na posílení imunity a svůj nádor zatím rozpouštěla pouze ve své mysli," líčí tato odvážná žena. Uplynuly čtyři měsíce a paní Ilona se nechala vyšetřit na onkologii. Nádor byl povrzen. " Lékařka mi samozřejmě doporučila okamžitou operaci. Odmítla jsem s tím, že se rok budu léčit alternativně, a pokud to nezvládnu, podrobím se moderní léčbě. Její zděšení bylo upřímné a doslova mi řekla, že pacienti jako já k nim za rok přicházejí zemřít. Naštěstí jsem s podobnu reakcí počítala, takže mě moc nerozhodila." Čas plynul. V červnu paní Ilona podstoupila operaci u reverenda Alexe Orbity. Filipínce, který operuje bez skalpelu. Na to, než přijede do Čech, čekala půl roku. "Věděla jsem, že jezdí po celém světě a že za 40 svého působení léčil víc než 40 prezidentů, členy vlád i prosté lidi na celém světě a také řadu našich čtenářů, kteří mi psali. To mě přesvědčilo." A jaké to bylo? Hrabal se mi v břiše Před operací bez skalpelu je třeba jíst několik dní jen zeleninu a ovoce, nepít alkohol a nekouřit. Asi hodinu před výkonem se pacienti modlí nebo meditují. A pak to přijde. "Orbito měl vyhrnuté rukávy u košile, vedle sebe umyvaldo s čistou vodou a na zemi kbelík. Ulehla jsem a rozhalila si blůzku. Přečetl si lístek s mou diagnózou, přejel mi rukama po těle - a začal rozepínat zip u mých džínů. Pocítila jsem silný tlak v podbřišku a poté uslyšela zvláštní mlasknutí, jak mi jeho ruka prorazila kůži na břiše. Zabolelo to jen malinko a už z mého bříška vytahoval krvavý chuchvalec, který vyhodil do kbelíku. Poté kůži uhladil a jeho asistentka setřela krev. Stejně mi vnikl do těla ještě na několika místech, než se vydal k prsu. Cítila jsem pálení, jako by po mně přejel jehlou. Po pár vteřinách všem ukázal další krvavý chuchvalec. Večer jsem si na těle našla šest červených jizev. Druhý den mě operoval znovu. Pár dnů mě pak bolelo v podbřišku, týden jsem cítila silnou únavu a musela dodržovat léčebný režim, který nám Orbito doporučil. Nejúžasnější bylo, že operace nebolela. A kolik stála? Operace je zdarma. Platí se jen příspěvek na Orbitovu nemocnici pro chudé lidi na Filipínách. Podruhé mě Orbito operoval v říjnu. V listopadu 2002 mamograf potvrdil, že bulka je pryč." Citujeme z lékařské zprávy: Nález výrazně regredoval, zůstává jen zahutnění obsahující jemné kalcifikace. Lékařka přitom prohlásila, že je to zázrak, kterému nerozumí a jiný lékař jí zavolal, aby mu prozradila, jak se uzdravila. Stejně, tedy negativně, dopadlo i další vyšetření po roce, tedy v listopadu 2003. " Když ukazuji fotografie z této netradiční operace lékařům, nevěří jim. Ale pravda je, že bulka z mého prsu zmizela a podle oficiální medicíny jsem zdravá," dodává paní Ilona. Ať soudí ten, kdo to viděl Přívrženci operací "po filipínsku" tvrdí, že pravdivý názor si na ně člověk může udělat až poté, co tento způsob léčby podstoupí, a sám pozná, jaký vliv má na jeho zdraví. Bylo by ale bláhové domnívat se, že tato metoda je všespásná! Někteří pacienti se vyléčí, jindy se dostaví neúspěch. Stejně jako při použití jakékoliv jiné léčebné metody. Pravda je, že filipínští léčitelé si svým uměním "psychické" chirurgie vydobyli věhlas na celém světě. Existuje názor, že za to může daná zeměpisná šířka, protože jiné, nevysvětlitelné úkazy byly pozorovány na stejné rovnoběžce i v Jižní a Střední Americe. Jiní trvdí, že to je možné díky silnému energetickému poli této země a neobyčejně křesťanskému způsobu života zdejších obyvatel. Pro Evropany, kteří sem přijedou, je nepochopitelné, jak se tu ze života dokážou radovat i ti, kteří žijí úplně v ubohých vesnicích a jak místní lidé chovají velkou úctu a lásku ke všemu živému. Léčitelů operujících bez skalpelu tu pracuje asi padesát. Při rozhovorech s novináři Orbito říká: " Nejsem žádný Bůh, mé ruce jsou jím však při operacích řízeny" Na otázku, kdy poprvé dokázal otevřít tělo pacienta psychickou energií, odpovídá: " Je to už dávno. Pamatuji si, že jsem se hodně soustředil na pacienta a prováděl magnetické léčení. Najednou mé prsty vstoupily do jeho žaludku a vystříkla krev. Lekl jsem se a snažil se ji rychle utřít. Už dřív jsem ale dokázal rozbít pohledem žárovku." Při operacích pacientů s rakovinou tvrdí, že nádor může v těle zůstat. Vyjmutím negativní energie z těla ale zůstane neaktivní. Léčitel Alex Orbito přijíždí do naší země dvakrát až třikrát ročně. Mimo jiné před lety pomohl i malému Štefánkovi, u nějž lékaři ve dvou letech v mozku našli neoperovatelný nádor. Dnes je mu 12 let a je zdravý. Jeho otec z vděčnosti za synovo uzdravení patří k těm, kteří jeho léčebné pobyty nyní organizují i v ČR.