Na co se děti ptají Boha?
Jak naše děti přemýšlejí o Bohu a na co by se ho nejraději zeptaly? Například na to, proč nikdy není v televizi a proč stvořil žirafu s tak dlouhým krkem...
"Milý Bože, je to pravda, že se táta nedostane do nebe, když bude doma mluvit jako na fotbale? Anička" Nebo: "Milý Bože, proč nejsi nikdy v televizi? Michal" I takové otázky mají děti k Bohu. Dá se z nich vyčíst nejen to, jakou o něm mají představu. Odráží se v nich i jejich dětská duše. Před třemi lety vyšla knížka takových dětských dopisů Bohu. Mnohé jsou až úsměvné, jak jsou "pravdivé". V některých žalují na sourozence, na školu i na sebe, jinde chtějí po Bohu jeho fotografii nebo prázdniny. "Děti mají o Bohu zkreslené představy. Záleží na tom, co jim řeknou rodiče. Velmi často z něj mají pak strach, protože rodičovské výklady jsou spíš hororové," popisuje farář z kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 3 Jiří Slabý. Podle faráře Slabého, když pak dítě zjistí, že jeho předmětné představy o Bohu jsou nesprávné, podobně jako že Mikuláš je jen převlečený soused, ztrácí tím víru. "Mělo by se dětem od začátku říkat, že Boha si neumí představit nikdo. Připodobnit jim to jako zdroj existence, těm větším třeba jako počítačový program, který svět utváří jako princip," řekl farář. Děti by měly pochopit, že mají jednat srdcem - Bůh je hodný, dobrý a nehádá se pořád jako mnozí lidé. "Když se usmíváme nad dopisy dětí Bohu, je v nich vidět posunutý význam. Je to spíš vzkaz dospělého, který je vydal, zase dospělým," dodal Jiří Slabý.
Další dětské dopisy: * Milý Bože! Byl jsem na svatbě a oni se políbili přímo v kostele. A to se smí? Matěj * Milý Bože! Vánoce by měly být dřív, protože děti nemůžou přece vydržet tak dlouho hodné. Tvá Bětka *Milý Bože, je úžasné, jak vždycky dokážeš dát hvězdy na jejich místa. Pepa *Bože, nic proti tomu, že jsi udělal různá náboženství, ale neplete tě to někdy? Honza * Milý Bože, kdybych já byl Bohem, mně by to tak dobře nešlo. Drž se! Filip * Milý Bože, je pan farář tvůj kamarád, nebo se znáte jenom pracovně? David *V náboženství jsme se učili, co děláš. Ale kdo to dělá, když jsi na dovolené? Janka * Milý Bože, to je moc dobře, že každé dítě má maminku a tatínka. Jak moc dlouho ti trvalo, než jsi na to přišel? Anežka * Milý Bože, já vím, že máme milovat své bližní, ale když mi Marek bude zase brát druhou brusli, tak mu nařežu. Lukáš * Milý Bože, chtěl bych být učitel, abych mohl komandovat všechny okolo. Vítek *Proč se v bibli nepíše i o paní Bohové? To jsi s ní ještě nebyl ženatý, když jsi to psal? Jakub *Myslel jsi to vážně, že máme dělat druhým to, co oni dělají nám? Protože jestli ano, tak to má brácha pěknou smůlu. Dáša Čerpáno z publikace Děti píší Bohu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří v roce 2000 Nechali jsme osmiletou Nelu namalovat Boha. Jak říká farář, představuje si ho jako fešného pána.
