Řeč těla

30. listopadu 2003
04:50

Co prozradí naše gesta, postoje a postavení těla? Jak se z gest poznají lháři? Kdy nás partner podvádí a kdy to s námi myslí upřímně?

Co prozradí naše gesta, postoje a postavení těla? Víc než všechny ostatní komunikační metody dohromady! Psychologové tvrdí, že 55 % obsahu sdělení je zprostředkováno právě neverbálními signály, zatímco slova tvoří jen sedm % obsahu. Na výšku hlasu a jeho tón připadá 38 %. Jak se z gest poznají lháři? Kdy nás partner podvádí a kdy to s námi myslí upřímně? Zajímavé je, že ženy dokážou v "řeči těla" číst v porovnání s muži mnohem lépe. Důvodem je jejich větší intuice a jakýsi šestý smysl, který si ženy blízkým stykem s dětmi, ale i s ostatními ženami a muži vypěstovaly už kdysi, když muži trávili celé dny na lovu, byli často sami a potichu. Běžně užívaná gesta, kterým rozumí každý, jsou v různých kulturách odlišná. Zatímco některé gesto je v určité kultuře běžné a má jednoznačný význam, v jiné neznamená nic nebo může znamenat opak. Jsme schopni rozeznat, kdo mluví pravdu a kdo nepravdu?. Někdy to je životně důležité! Psychologové zjistili, že klam a lež lze poznat z mimiky a gest, jimiž si lhář pomáhá k lepšímu zvládnutí náročné situce a zároveň i k oklamání toho, komu lže. Gesta odhalující lháře Sáhnutí si na nos Aktér si při řeči sáhne na nos. Nos tiskne hřbetem ruky nebo si ho tře špičkou prstu. Jindy po něm prstem přejíždí nebo se za něj chytne. Tímto gestem dává najevo svou neupřímnost, a aniž si toho je vědom, poskytuje tak příjemci cennou informaci o svých vnitřních pocitech. Takové gesto je projevem rozrušení, a to i tehdy, když navenek člověk působí klidně. Jeho nitro však překypuje emocemi a rozhoduje se, zda bude lhát, nebo řekne pravdu. Tím, že si v tu chvíli sáhne na nos ukazuje na zmatek, který v něm daná situace vyvolala. Jemné mnutí oka Když si lhář při řeči mne ukazováčkem oko nebo jeho blízké okolí, je to záminka k tomu, aby mohl zavřít nebo odvrátit oči ve chvíli, kdy se děje něco nekalého. Chce se vyhnout pohledu z očí do očí a mnutí oka mu to diskrétně umožňuje. Toto gesto se používá i v případě, když cítíme, že lže někdo jiný, ale vždy, když se ostatním nechceme dívat do očí. Pomocník telefon Pokud chce člověk úspěšně lhát, podvědomě cítí, že nesmí dopustit, aby mu bylo vidět na tělo. Právě proto posadí policejní vyšetřovatel při výslechu podezřelého na židli doprostřed místnosti a namíři na něj reflektor - snáze tak odhalí pokus o lež. Je mnohem snadnější lhát, sedí-li člověk za stolem, stojí-li za plotem nebo za dveřmi. A nejsnáze se lže do telefonu! Když jsou ve hře dlaně Naučíte-li se v rozhovorech používat gesta otevřených dlaní, které symbolizují vstřícnost a upřímnost, budete působit důvěryhodně. Někdy však lhář s otevřenými dlaněmi může na posluchače působit i opačně, protože další gesta, která nevědomky přidá, prozradí, že lže. Pro řadu lidí je lhaní s otevřenými dlaněmi velmi obtížné, ale profesionální řečníci, politici a herci to zvládají bez problémů. Tření ucha Je to vlastně snaha nic neslyšet. Gesto je zdokonalenou formou toho, co dělají děti, když si zacpávají obě uši, aby například neslyšely výtky rodičů. Jinými variantami je škrábání za uchem, strkání prstu do ucha, tahání za lalůček atd. Pokud si dotyčný zakrývá ušní otvor, znamená to, že slyšel už dost nebo chce začít mluvit sám. Škrábání na krku Protože lhaní vyvolává svědivé pocity na jemných tkáních obličeje a krku, ten, kdo lže, si tato místa nevědomky tře nebo škrábe. Má-li neupřímný člověk pocit, že ho podezíráte ze lži, začíná se potit na krku a potřebuje se poškrábat. Ze stejného důvodu si někteří lidé při lhaní popotahují límeček košile. Postoj z boku a kontakt očí Pokud se k vám ten, s kým hovoříte, natáčí bokem, je to další mimoslovní znak svědčící o lži. Obvykle se k tomu přidává i neobvyklá koordinace rukou a uhýbání pohledem. Ale pozor! Lhát, ovšem poněkud mazaněji, může i ten, kdo se vám naopak dívá vytrvale do očí a staví se k vám čelem. Oba tyto projevy jsou podezřelým exrémem, při kterém byste měli být na pozoru. Bariéra paží Ovinutí paže kolem těla a uchopení druhé vytváří vlastně jakousi bariéru. Toto gesto je často vidět u lidí, kteří jsou v neznámém prostředí, jsou nejistí a postrádají sebedůvěru. Obrazem dodávání sebejistoty s vytvářením bariéry je i zkřížení paže před tělem, kdy se dotyčný místo druhé paže dotkne kabelky, náramku, případně manžety. Muži si v této situaci často upravují pásek od hodinek nebo kontrolují obsah náprsní tašky. Zkřížení paží Objevuje se v mnoha podobách. Vždy je však jasným gestem vyjadřujícím obranný nebo zamítavý postoj. Vídáme ho u lidí, kteří se cítí nejistě a také tehdy, když lidé nesouhlasí s tím, co slyší. V takové situaci je zbytečné pokračovat v debatě s dosavadními argumenty, i kdyby partner dával slovy najevo souhlas. Tato mimoslovní složka komunikace nelže! Dokud gesto složených paží přetrvává, odmítavý postoj se nemění. Zaťatá pěst Toto gesto svědčí o postoji vyloženě nepřátelském. V advokátní kanceláři spatříme žalobce se založenýma rukama a zaťatými pěstmi, kdežto obhájce bude mít stejně složené paže, ale bude je držet nad lokty. Zaťaté pěsti také mívají policisté stojící na stráži, aby dali najevo, že kolem nich nikdo neprojde. Jinak ozbrojení lidé obranné gesto založených paží nepoužívají, protože se cítí dostatečně ochráněni zbraní nebo neprůstřelnou vestou. Se souhlasem vydavatelství Portál čerpáno z knih Řeč těla a Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci.