Našla paměť i manžela

Před 25 roky vkročila do útulku pro sociálně slabé v indickém Amritsaru žena. Byla silně zmatená, nevěděla, jak se jmenuje, kolik je jí let ani odkud pochází. Nyní se ale stal zázrak. Zmíněnou ženu začala ráno silně bolet hlava, na košili jí vyrazily obrovské skvrny potu. Chovankyně začala nesnesitelně ječet. "Jmenuji se Vimla, co tady dělám?" sdělila šokovaným zřízencům poté, co se uklidnila. "Celých těch 25 let seděla čelem ke zdi, nemluvila a odmítala jídlo i léky. Ačkoli byla fyzicky zcela zdravá, její mysl odmítala vzpomenout si na minulost. Mysleli jsme si, že v takovém stavu tady dožije až do smrti," uvedl šéf útulku Bibi Inderjit Kaur. Jednoho únorového dne ale chovanka vstala nezvykle brzy a nalila si čaj. "Strašně škubala hlavou a my jsme pochopili, že musí mít šílené bolesti. Na své spolupacienty a členy personálu hleděla, jako by je nikdy neviděla. Pak začala ječet: "Chci domů." Najednou se zklidnila. "Jmenuji se Vimla, co tady dělám?" Po hodině si Vimla vzpomněla, kdy se přesně narodila - před šedesáti lety. Přes všechnu snahu si ale nemohla připomenout, odkud pochází. Proto přišli na řadu psychologové a po několika sezeních se jí v březnu začala kompletně vracet paměť. "Společně jsme přišli na to, že pochází z Nagpuru. Tam jsme jí také minulý týden doprovodili," říká jeden z psychologů. Jaké bylo jeho překvapení, když Vimla v Nagpuru bez problémů našla svůj dům a v něm i manžela Madhukara Dinkara Satheho. "Díval jsem se na ni jako na zjevení. Celé to čtvrtstoletí jsem byl zoufalý. Spolupracoval jsem s policií, dával jsem inzeráty. Pak jsem se dokonce obrátil na astrology, vědmy a senzibily. Žádného výsledku jsem se ale nedočkal, ačkoli jsem většinu času strávil v úpěnlivých modlitbách. Až se najednou Vimla objevila na mém prahu. Je to zázrak," raduje se z šokujícího shledání manžel. "Teď už spolu zůstaneme navěky." Odborníci jsou z Vimlina procitnutí v šoku a nemohou pro ně najít vědeckého vysvětlení...