Chřest je zelenina králů
Chřest pojídali už Egypťané a staří Řekové, ale i ti jej měli za luxus, určený stolům bohatých gastronomů. Tak tomu zůstalo po celá staletí, kdy si chřest mohli dovolit jen ti nejbohatší.
Ludvík XIV mu propadl natolik, že jej na svém stole vyžadoval denně. Své zahradníky zavázal povinností, dodávat tyto jemné výhonky v každou roční dobu. Vymysleli tedy způsob, jak přírodu oklamat. Je jím takzvané pěstování "pod teplou vrstvou", který se, samozřejmě zmodernizovaný a zracionalizovaný, osvědčuje dodnes. Na svou demokratizaci, a tím i širší dostupnost, si ovšem chřest musel počkat až do poloviny XIX století, kdy se jeho pěstování začalo rozvíjet (a vyplácet) i v širším měřítku. Nejprve v okolí Paříže, postupně však, v závislosti na klimatických podmínkách expandovalo do celé Evropy. Je to tak dobře, protože podle dietologů je chřest zeleninou vskutku výjimečnou. Lehký, lahodný a snadno stravitelný, s vysokým obsahem vitamínů a minerálů, zejména vitamínu C, B, A, E, hořčíku a železa. Nezanedbatelný je též jeho diuretický účinek a jeho vláknina má příznivý vliv na funkci střev. Přesto, že dnes už nemusíme být boháči, abychom si chřest mohli dopřát, není tato zelenina zrovna levná záležitost, navíc jej po většinu roku dostaneme pouze konzervovaný, tedy i zbavený valné části jeho dietetických vlastností. Doba, kdy je chřest možné kupovat čerstvý a za přijatelnou cenu, tedy "chřestová sezóna" netrvá dlouho. Od května do července. Právě tedy začíná. Proč si královsky a zdravě nepochutnat?
