Noční Moskva: Jak žije?

Prý nejproslulejší mafiánský podnik v ruské metropoli má název Praga Z financí si nedělají hlavu. Striptérkám u tyče klidně strčí za kalhotky ruličku udělanou ze stodolarové bankovky. A k pití si objednají třeba archívní sekt z Francie. Co na tom, že stojí i tisíc dolarů? Moskevští zbohatlíci si to prostě mohou dovolit. Statistiky říkají, že zhruba každý sedmý Moskvan si měsíčně přijde na více než 100 tisíc korun. A ti nejúspěšnější vydělají za měsíc klidně tři milióny. Jak vypadá jejich večerní život? Do jakých podniků se chodí bavit? A opravdu dokáží za noc utratit balík? Od neóny osvětleného vchodu odjíždí mercedes s černými skly. Silné dveře pod billboardem s figurami tří krásných dívek střeží dvojice vysokých mužů. Černé džíny, černé bundy, na hlavě černá čepice. Už od pohledu to nejsou žádná ořezávátka. Hlídají totiž vchod do jednoho z nejdražších podniků v Moskvě, do elitního striptýzového klubu Dolls. "Tam se chodí bavit jen ti, kteří mohou za večer vyhodit i tisíc dolarů," mávne rukou Aljona, pomocná síla z vedlejšího supermarketu. Ona sama si tisíc dolarů nevydělá ani za rok. A to ještě pomáhá za pár rublů navíc balit batohy a příruční tašky zákazníků do igelitu, aby je nepoctivci nemohli používat ke krádežím. Když chcete vstoupit do Dolls - do ráje zábavy podle jedněch, do sídla mafie podle druhých - gorily u vchodu vás podrobí důkladné prohlídce. Jejich ostříží zrak pálí až na holém těle. Okamžitě rozliší luxusní oblečení od laciných napodobenin. Některé hosty navíc znají od pohledu. Třeba politiky, kteří zhusta využívají toho, že Dolls leží jen pár kroků od sídla ruské vlády. Říká se, že například poslanci ze strany extremisty Vladimira Žirinovského jsou v Dolls jako doma. Největším lákadlem Dolls jsou pochopitelně krásné dívky. Aby získaly lukrativní zaměstnání, které jim vynese kolem 40 tisíc korun měsíčně, musejí projít náročným konkursem. Kromě krásné tváře, vnadného těla, patřičné dávky exhibicionismu a smyslu pro tanec prý nesmějí být příliš malicherné co se týče občasných mužských dotyků. Zájemkyň o práci striptérky v Dolls přesto neubývá. Výnosné ryto u tyče jim zařídí nejen příjem, na který by se jinak nedostaly, ale někdy i šťastnou budoucnost - stává se prý, že si pohlednou krásku na pódiu zvolí za manželku některý z vlivných podnikatelů či osobností veřejného života. Ani vazby šéfů Dolls na významné podnikatele a politiky však nepomáhají tomu, aby striptýzový klub zůstal mimo zřetel ruské policie. Ta už dala několikrát jasně najevo, že má na Dolls a její majitele spadeno. Během jedné razie vyšlo najevo, že hosté klubu byli tajně natáčení kamerami a fotografováni. Policisté, kteří v útrobách klubu našli vedle stovek fotografií a videokazet také zhruba 200 gramů kokainu, soudí, že nahrávací zařízení mohla sloužit k vydírání vlivných hostů. A k monitorování jejich aktivit, které se tady projednávaly. Důvodem policejního zájmu je mimo jiné podnikatel Sergej Michailov přezdívaný Michas. Je prý hlavou jedné větve organizovaného zločinu a před časem byl dokonce zatčen a vězněn ve Švýcarsku. Údajně pral špinavé peníze, padělal dokumenty a páchal další trestné činy. Švýcarské justici se však ani za rok, kdy byl Michas ve vazbě, nepodařilo získat dostatek důkazů, a tak ho musela s ostudou propustit na svobodu. Navíc mu musela vyplatit odškodné ve výši 500 tisíc dolarů, se kterým se Michas vrátil zpátky do Ruska. A do Dolls. Ať už je pravda jakákoliv, bohatým hostům Dolls jeho minulost pranic nebrání v tom, aby v přítomnosti vnadných striptérek rozhazovali tisíce. Obyčejným Rusům, kteří si měsíčně vydělají třeba jen 40 dolarů, zatím nezbývá než pít lahvové pivo v metru, což je běžný obrázek z podzemí ruské metropole. Kousek od stanice metra Arbatskaja leží dva různé světy. Starý Arbat - historická ulička ruské inteligence, kterou však dnes okupují spíše prodavači matrjošek a kovových bust Lenina. A Nový Arbat - moderní třída plná výškových budov, diskoték, neónů a luxusního zboží. Na rohu Starého a Nového Arbatu stojí historický restaurant Praga. Kdysi býval oblíbenou štací sovětské elity a stejný duch mu vydržel dodnes. Nad vchodem svítí velkolepá reklama, na malém parkovišti u restaurantu parkují jen samé luxusní vozy. Obyčejnou ladu sem ochranka nepustí. Ani strážci u dveří se s obyčejnými lidmi moc nepářou. Když sem omylem nahlédne zmatený turista, je nemilosrdně vypoklonkován. Do restaurantu Praga mohou jen mocní a bohatí. Třeba činovníci z ministerstva obrany, kteří si sem prý často chodili pro úplatky. Anebo elitní mafiáni. Nová zlatá mládež se zase chodí bavit do baru Hladová kachna. Tenhle podnik najdete tam, kam by ještě před patnácti lety nikdo dobrovolně nešel. Hned u Ljubljanky, obávaného sídla KGB. V podzemních katakombách této mohutné šedé budovy během mučení umírali političtí vězni i lidé, kteří se prostě znelíbili režimu. Dnes se jen pár kroků odtud veselí mládež. Kanaďan Douglas Steele, který Hladovou kachnu vlastní, si zájem nemůže vynachválit. "I když byla krize, i když cena rublu klesala, u nás bylo narváno." Aby ne, vždyť zdejší erotická show je tak pověstná, že se sem sjíždějí evropské i americké televize, aby tady natáčely reportáže. Kolem stolů tancují nahé hostesky, na pódiu imituje černoch s běloškou vášnivý sex. A když je v »kachně« dámský večer, je tu prý atmosféra tak odvázaná, že se bez šatů ocitnou nejen striptéři, ale i slečny z řad obecenstva...