Putování za kilem prasete

Jak se "nabaluje" cena vepřového, než skončí v tašce zákazníka? Než se kus vepřového dostane až na vánoční stůl, může urazit i stovky kilometrů. To asi nikoho moc netrápí. Ovšem na této cestě maso z našich "nejjedlejších" zvířat prodělá velmi výraznou proměnu - pořádně zdraží. A to tak, že obrovský nepoměr mezi cenou, kterou sedláci za "pašíky" inkasují a tím, co za kilo jejich kýty, pečeně atd. dáváme při nákupu my všichni, přímo bije do očí. Rozdíl mezi tím, co bychom mohli za vepřové zaplatit za normálních okolností a podmínek a tím, co skutečně platíme, je neuvěřitelný. Kdo z toho žije? Kdo profituje na našich peněženkách? Reportéři Nedělního Blesku se vydali na Moravu a podívali se, jak a proč se hýbe cena vepřového masa v řetězci, na jehož konci je řízek, pečeně, klobása nebo třeba uzené koleno. Chovatelé - cca 24,50 Kč/kilo "My prodáváme kilo vepřového za dvacet čtyři korun. Víc nám nikdo nedá, je to to, čemu se říká farmářská cena, a nemohu ji ovlivnit. Pak jdu kolem obchodu a vidím, co stojí kýta, co plecko, co koleno nebo krkovice. Ale nemůžu u té výlohy stát a říkat - lidi, to není moje vina." To jsou slova Jana Veleby, jednoho ze spolumajitelů farmy Jakubovický dvůr u Křižanova, kde mají kolem tisícovky prasnic. Ročně od nich dostanou asi 20 000 selat, většinou k dalšímu šlechtění, ale i na prodej na maso. Kromě toho na nedaleké farmě Kozlov vykrmují dalších 800 prasat. Přesto, že jsou ve svém oboru velmi dobří a v mnoha ohledech i lepší než jejich partneři v Evropské unii, jsou na trhu v České republice biti jako žito. Hospodaří téměř bez zisku. K zemi je tlačí vysoké ceny všeho, co k hospodaření potřebují, a naopak neuvěřitelná levnost vepřového masa, které jde od nich ke zpracovatelům. "Vezměte si fakt," vysvětluje inženýr Veleba, "že při sto deseti kilech živé váhy za prase dostaneme přesně 2640 korun. Z toho se dá žít velmi těžko. Vždyť loni - a letos to bude spíš horší - byly náklady na kilogram vepřového masa v průměru po republice 35,52 korun. Těžce na to doplácíme." Ze stodesetikilového prasete se dá jatečně zužitkovat něco přes devadesát kilo. Jak druh masa kg na kusu cena za kg cena celkem kýta 12,8 119 Kč 1523 Kč plec 10,5 109 Kč 1144 Kč pečeně 10,6 109 Kč 1155 Kč krkovice 9,7 92 Kč 892 Kč bok 12,9 69 Kč 890 Kč koleno 5,4 35 Kč 189 Kč sádlo 14 20 Kč 280 Kč (ceny uvedeny podle nabídky jednoho brněnského řeznictví na Zelném trhu ze 16. prosince t. r.) Když sečteme ceny dalších druhů masa (výřez, kůže, nožky, hlava apod.), dojdeme k částce 6386 korun, které obchodník utrží za maso z téhož prasete, které farma prodala za 2640 korun. Jan Veleba ta čísla zná a je mu z toho hořko. "I proto má dnes nejméně polovina našich sedláků existenční problémy, podobná situace je velmi častá. Ceny, které platí zpracovatelé masa zemědělcům, jsou na hranici lichvy." Zpracovatelé - cca 35 Kč/kilo Protože spousta sedláků je na tom stejně, hledají cesty, jak ven z uzavřeného kruhu. Možná si vzali příklad z Dánska, kde odbyt prasat zajišťují všehovšudy dvě družstva podporovaná státem. Na Třebíčsku se spojila zemědělská družstva Okříšky, Čáslavice, Sádek a Staříč a dala dohromady Družstevní jatky Sádek. Tohle odbytové družstvo jako jedno z prvních v kraji narušilo monopol odběratelů, začalo žít vlastním životem a také obchodní politikou. "Dokážeme se uživit, i když jatečnou půlku prasete prodáváme jenom za pětatřicet korun. Protože to umíme, zásobujeme našimi výrobky nejen okres Třebíč, ale i velkou část okresu Jihlava," poznamenal zástupce ředitele jatek Zdeněk Proks. Měsíčně tu porazí 1600 prasat, na 100 kusů hovězího i ovce. Dodavatelům platí okamžitě na ruku smluvní cenu a maso jde "na krám" nejpozději příští den. Zemědělským družstvům ale i soukromě hospodařícím sedlákům odpadly problémy s jeho odbytem, mají "své jisté". Platba v hotovosti umožňuje kalkulaci, a fakticky tak stabilizuje zamědělské hospodaření. "Já bych řekl, že ceny na krámech jsou zbytečně vysoké. Podle mého názoru neodpovídají ani farmářským cenám přímo v chovu, ani zpracovatelským cenám na jatkách," prohlásil jeden ze sedláků, dodávajících svá prasata na jatky Sádek. Po slibu zachování anonymity byl konkrétnější: "Tak se podívejte, v Třebíči je Havlíčkovo řeznictví, přímo na náměstí. Vím, že ze stejných jatek, kam jezdím i já, kupuje jateční půlky prasat za 35 korun za kilo, to už je v podstatě čisté maso, jen ho rozbourat, případně naporcovat. A víte, jaké má ceny za kilo? Právě dnes (tj. 17/12 - pozn. aut.) prodával vepřovou kýtu za 129,90 korun, kotletu za 119 korun a plec za 109. Tomu se říká "vejvar". A platíme to všichni." Řezníci a obchod - cca 120 Kč/kilo Hlavním "řezníkem" v České republice je nesporně Ladislav Steinhauser, předseda Českého svazu zpracovatelů masa, jinak majitel jatek a člověk obeznámený s cenovou politikou i s tím, jak se vytváří. Ten argumenty farmářů odmítá. "Je zkreslením, že by farmářská cena vepřového byla jen 24 korun za kilo. My platíme průměrně 26,53 korun a v jatečné úpravě to je kolem 33 korun. Za zpracování si počítáme tak pětikorunu na kile a to nemluvím o penězích za veterinární kontrolu, dopravu zvířat na jatky a podobně. Zákon nám nedovoluje zacházet se živými zvířaty, my v podstatě zpeněžujeme to, co z nich zbývá po porážce." Možná v tom je podstata věci. Jestliže malá družstevní jatka dokáží být cenově vstřícnější (přestože působení "ve velkém" je obecně chápáno jako výhodnější) ve vztahu vůči prodávajícím zemědělcům i nakupujícím spotřebitelům, je jen otázkou času, kdy se k odbytovým družstvům (typu jatek v Sádku) přiřadí i družstevní prodejny. Inženýr Veleba je přesvědčen, že kilo vepřové kýty by v nich ani dnes nebylo dražší než 83 korun, plec by nestála víc než 76 korun, pečeně 75, krkovice 64 a bok 48. "Byly bychom pořád lacinější než dosavadní zpracovatelský průmysl, od kterého jsme byli počátkem devadesátých let uměle odtrženi. Evropská unie by z našich kapacit a možností měla ještě větší obavy, než má dnes, což se výrazně podepsalo na podmínkách, za kterých jsme do ní byli přijati."