Knedlík byl oblíbená zbraň!
Není jasné, kdo je »autorem« knedlíku, ale jisté je, že to byl některý národ střední Evropy a že se tu knedlíky vařily z mouky ještě před dovezením brambor z Ameriky. Jaké jsou mezi nimi kuriozity a kdy se v historii uplatnily i jako zbraň?
O tom vypráví právě probíhající výstava v Národním zemědělském muzeu v Praze.
Italové a Francouzi nad nimi ohrnují nosy, Asijci snědí jeden a jsou nacpaní, ale my ze střední Evropy na ně nedáme dopustit. Knedlíky prostě patří k naší kultuře a nic je zatím nepřeválcovalo. Naše babičky by si neuměly představit neděli bez známé kombinace vepřo knedlo zelo. Ne vždy ale sloužily pouze k jídlu...
Zahnal nepřítele na útěk
Jeden ze slavných knedlíků byl hozen už v roce 1266 v bavorském Deggendorfu proti špehovi. Aspoň tak praví pověst. Tehdy starostova žena prý zahnala knedlíkem na útěk špeha vojsk Přemysla Otakara, který město obléhal. Není divu, že deggendorfští jsou patřičně hrdí na svůj kulinární výtvor a že dodnes tu pořádají knedlíkové slavnosti. Podobné a jiné historky vznikaly i u nás a vždycky svědčily o tom, že obléhané město asi nehladovělo, když si mohlo dovolit házet po svých nepřátelích knedlíky. Kuriózní ale je, že se knedlíky uplatnily jako zbraň ještě ve dvacátém století!
S prakem na stíhačky
Jistý Helmut Winter z městečka Pasing nedaleko Mnichova v roce 1967 nesnášel hluk stíhaček, které prolétaly nad jeho domkem. Jednoho dne mu došla trpělivost a poprosil známého truhláře, aby mu udělal vrhací prak, který by podobně jako kamenomet dosáhl velké výšky. Dlouho bádal nad tím, čím prak nabít – tenisáky, koňskými kobližkami? Nakonec měla skvělý nápad jeho manželka. Uvařila bavorské kulaté knedlíky, které měly dostatečný dostřel. Mezitím se o jeho akci dozvěděla média, a tak se střelec stal populárním po celém světě. Díky tomu se sešel s generály, kteří nakonec slíbili, že jejich stíhačky nebudou už nadále tento koridor využívat. A tak knedlíky i ve dvacátém století svedly vítěznou bitvu!
Kynuté, bramborové, špekové…
Pohledem do specializovaných kuchařských knížek, zjistíme, že druhů knedlíků je až třicet. Co český kraj, to jiný knedlík. Proslulé jsou například karlovarské, vařené v ubrousku, šumavské bývají nejčastěji bramborové, v jižních Čechách se ale dělaly i ovocné a chlupaté knedlíky, v Krkonoších si potrpěli na kynuté, na Moravě vítězily meruňkové z bramborového těsta… Unikátní je například sklářský zelný knedlík, který si dopřávali šumavští skláři. Do těsta se přidávalo totiž kysané zelí a slanina.
Největší knedlíkárna na světě
Heslo podnikatele Milana Svobody z Blučiny je jednoduché: „Když Italové naučili celý svět jíst pizzu, proč my bychom neprorazili s knedlíky?“ Po revoluci začínal s několika stovkami houskových knedlíků, které rozvážel po hospodách ve staré škodovce. Dnes má moderní linku, která vyprodukuje až 3000 šišek knedlíků za hodinu a ve svých víc než 70 letech dokončuje novou výrobní halu!
To a mnoho dalšího o knedlících se dozvíte na současné výstavě Knedlík – Kloß – Knödel v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.