Blesk navštívil Masarykovo království na kolejích

Tmavě modrý vagón vozil přední tuzemské státníky až do roku 1967. Později měl být sešrotován. To se naštěstí nestalo díky dvěma železničářským nadšencům - Karlu Laňkovi a Jiřímu Sedláčkovi. Nebýt jich, přišli bychom o skutečný unikát.

„Byla to například první celokovová stavba na území ČR. Kvůli tomu vagón váží 56 tun. Na podvozcích také například vůbec poprvé konstruktéři použili valivá ložiska. Do té doby se dávala jen ložiska kluzná,“ uvedl pár příkladů technických vymožeností použitých na Masarykově salónním voze Karel Laňka. Jak dále dodal, vagón mohl pádit až 140 kilometrovou rychlostí.

Laiky pro změnu na kupé zaujme jeho vnitřní uspořádání a vybavení. Dominantou je prostorná jídelna. Na ni po obou stranách navazují dvě ložnice - jedna pro prezidenta a druhá pro jeho paní. V prezidentské je kromě postele také pracovní kout. Navazuje na ni malá koupelna s velkým porcelánovým umyvadlem a splachovací záchodovou mísou.

„Vůz je původní zhruba z 90 procent. Měnili jsme jen koberce a tapety. Místy chybí původní výzdoby stropů,“ uvedl Karel Laňka. Prezidentský pár neměl v kupé cestovat osamoceně. Vůz je navržen celkem pro 12 lidí. Pro prezidentův doprovod byly ve voze vyhrazeny 3 oddíly, doprovod první dámy měl pro sebe ve voze jedno dvoumístné kupé. Další kupé bylo speciálně určeno na zavazadla.

„Pořizovací cenu salónního vozu neznáme. Současná cena se nedá vyčíslit penězi. Je to především kulturní a technická památka,“ doplnil Karel Laňka. Ročně absolvuje Masarykův salónní vůz v průměru tři až pět jízd. Tou historicky nejdelší byla možná poněkud paradoxně hned ta první. V rámci cesty na dovolenou do italské Ventimiglie a zpět urazili Masarykovi v luxusním vagónu přes 2 160 kilometrů.

Naposledy se vydal na cestu v neděli. U příležitosti Masarykových nedožitých 160. narozenin cestoval z Brna do Masarykova rodného Hodonína.