Víno z červených nosů

Je krátce po sedmé. Teploměr ukazuje minus jedenáct a nárazový vítr za pár minut promění pětapadesát lidí v prokřehlé rampouchy. Přesto není na zahřívání čas. V už dávno sklizené vinici na viniční trati Volné pole u Hostěradic na Znojemsku čekají ukryty na ostříhání ledem chrastící střapce zeleného veltlínu na třech hektarech plochy. Celkem to představuje naplnit 600 beden. A musí se to stihnout během hodiny a půl. "Holky, to budeme na fotkách krásný,co? To jsem ještě nezažila. Příště mě už na sběr v takové slotě nikdo nedostane." Tyto a mnohem peprnější poznámky se v mrazivém vichru ozývají mezi řádky, kde se začíná se sklizní mezi gurmány vyhledávané speciality - ledového vína. "Státní norma nám ukládá, aby bylo nejméně šest stupňů pod nulou. Díky víkendovým mrazům je tento požadavek daleko překročený. Ovšem ten vítr je opravdu prevít," ulevuje si výrobně technický náměstek Antonín Zatloukal ze Znovínu Znojmo, kde s výrobou ledového začali jako první a vzápětí dodal. "O ledovém se takticky vždy až do sklizně mlčí. Jednak je to kvůli pověrčivosti, protože ne vždy počasí jeho výrobu umožní a pak také proto, že na tyto vysoce ceněné hrozny si dělají zálusk zloději. Proto se také obvykle řádky s hrozny na vymrznutí nechávají ukryty v již sklizeném vinohradě." Utajení se neleze divit. Výroba vína, kdy v hroznech vlastně vymrzne voda, a zpracovává se pouze koncentrovaný velmi sladký mošt, je velmi pracná, přičemž nápoje se získá jen minimum. Loni např. Znovín z 90 metráků hroznů vyrobil asi 2000 litrů ledového. Při běžné technologii by ze stejného množství hroznů nalahvovali asi 7000 litrů moku. Sběratele neodradí ani cena, která je přímo od výrobce 480 korun za lahvičku o obsahu 2 deci. Ta se však obvykle víc než ozdobou stolů, stává chloubou archivů.