Prokleté zlato Inků z Peru už je v Brně na Špilberku!

Skříňový nákladní vůz s bednami se zlatými exponáty zastavil před bránou do hradu, protože by tudy kvůli výšce neprojel. Pod dohledem policistů a ozbrojenců z bezpečnostní agentury přeložili bedny do bílé dodávky, která je nadvakrát převezla přes půl pevnosti k dalšímu vchodu.

Pak už se ujali práce stěhováci a nosili a nosili. Kromě zlatých obřadních předmětů totiž museli postupně přeložit, převézt a ručně dopravit do výstavních expozic i vitríny.

A pro fotografy a kameramany vytáhla archeoložka a kurátorka muzea v Limě Patricia Arana ze dvou beden zlatou pohřební masku a zlatý obřadní nůž. Pak je s pomocí kolegy uložila opět do beden. Vybalovat a instalovat se prokleté incké zlato bude až ve středu a ve čtvrtek. A v pátek 20.listopadu výstava na Špilberku začíná. Potrvá do konce února 2010.

Právě zmíněná maska a nůž patří podle české kurátorky výstavy Markéty Křížové k nejvzácnějším kouskům. „Pohřební maska z 10.století křesťanského letopočtu se nedává přímo na tvář, ale na látky, do nichž byl mrtvý panovník Inků oděný. Vzácné jsou i obřadní nože a stříbrná soška ženy. Předměty patří k národnímu dědictví Peru. Přirovnala bych to k českým korunovačním klenotům,“ vysvětlila Křížová.

V Praze vidělo „Zlato Inků – 1000 let prokletí“ osmdesát tisíc lidí během jedenácti měsíců. I díky takové návštěvnosti se podařilo podle kurátorky vyjednat brněnskou výstavu. „Předměty jsou z Limy půjčovány do zahraničí jen výjimečně. Když se příští rok v březnu vrátí zpět do Peru, tak je Evropané už nejméně deset let neuvidí,“ zdůraznila kurátorka. Podle ní je incké zlato prokleté i proto, že zavinilo pád indiánské říše a pobili se o ně i Španělé, kteří dobývali Jižní Ameriku.

„V muzeu v Limě máme asi sedm tisíc předmětů. Z nich jsme pro výstavy v Česku vybrali 90 významných exponátů, které jsou součástí naší kultury. Proto si těchto obřadních předmětů vážíme a máme k nim velkou úctu,“ řekla peruánská archeoložka Patricia Arana.