Ještěrky používají elektromagnety

Proč některé ještěrky lezou stejně obratně po zemi jako po stěnách a stropě? Tato otázka zaujala vědce z Lewis a Clark College v Oregonském Portlandu. Spojili se s kolegy z univerzity v Kalifornii a začali se problémem podrobněji zabývat. Postupně vyloučili několik teorií. Ještěrky nepoužívají přilnavé výměšky jako mravenci ani nevyužívají kapilárních sil a tedy přilnavosti tenounkých vrstviček vody, jako žáby. Jejich nohy jsou však posety miliardami chloupků, které dostatečnou přilnavost zajistí. Dokonce natolik, že jich k pohybu i na zcela hladkých plochách využívají jenom z menší části. Každý chloupek by sám o sobě unesl mravence, dohromady pak dokážou několikacentimetrovou ještěrku „přicucnout“ silou převyšující 100 kilogramů! „Stavební materiál“ těchto vláken se přitom podstatně neliší od lidských vlasů. „Zázračné“vlastnosti dodává ještěrčím chlupům tvar, umožňující využívat statickou elektřinu. Většina materiálů, vyskytujících se v přírodě, je více či méně vodivá, a tak ještěrčí vlákna fungují jako miniaturní elektromagnety. Princip je tedy znám, známá je i geometrie vláken, zbývá jen vyřešit problém samočištění a jejich výroby ve větším měřítku, což odborníci vidí jako otázku jednoho či dvou roků. Pak už nic nebrání širšímu využití. To se zdá nepřeberné. Kosmickým výzkumem počínaje, přes různé roboty až po hračkářský průmysl. Ani rukavice a boty vybavené podobnými podrážkami nejsou už pouhým snem fanoušků slavného Pavoučího muže. Lupiči si však mnou své zatím nepřilnavé ruce předčasně. Existují totiž materiály, které jsou naprosto nevodivé a po kterých by nevylezla ani ještěrka…