Jan Kaplický připravil výstavu svého otce a syna

Vernisáž proběhla symbolicky v den, kdy svátek slaví Josef, tak se jmenoval Kaplického otec a stejné jméno nese i jeho syn.

Po čtvrteční vernisáži, která se konala v den 110. výročí narození sochaře Josefa Kaplického, bude komorní přehlídka v galerii na Smetanově nábřeží otevřena od pátku do 2. května.

Jan Kaplický se tímto projektem zamýšlel nad odkazem předka, dědečka svému vnukovi Josefovi, řekl novinářům galerista Zdeněk Sklenář. Ukazuje, co může umělecké prostředí přinést dětem, které se do něj narodily, připomněl.

Na přípravě výstavy a vydání publikace, která ji doprovází, se podílel i designér Alan Záruba. Jako pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde působil i Josef Kaplický a studoval jeho syn Jan, připomněl, že výstavou se naplňuje Janovo přání prezentovat dílo jeho otce, významného představitele meziválečné avantgardy, v celé šíři, a zároveň komorním způsobem. Dvě galerijní místnosti ukazují nejen Kaplického plastiky a malbu, ale i typografickou tvorbu.

Eliška Kaplický Fuchsová připomněla, že její manžel žádal v 80. letech Národní galerii v Praze o uspořádání menší výstavy děl svého otce. Žádost zůstala bez odezvy a v roce 1989 tuto věc považoval za ukončenou, uvedla. "Nynější výstavu pak připravoval do posledního detailu. Potom, co nás opustil, bylo naším prvním úkolem dokončit ji," řekla. Doufám, že se dočkáme i realizace jeho staveb, v Českých Budějovicích a alespoň jedné realizace v Praze. Myslím, že se na nás dívá a že by byl rád," řekla.

Připomněla, že na přípravě výstavy se podílel i ateliér Future Systems, jehož členové pomáhali i s transportem Kaplického soch. Ty se podařilo postupně po emigraci Jana Kaplického do Británie přivézt, Jan je chtěl mít prý u sebe, neboť jej od mládí obklopovaly a inspirovaly. "Když jsme se poznali, jakoby se v něm něco zlomilo a znovu začal patřit i sem. Byl hrdý Čech, myslím, že díla jeho otce patří stejně sem jako do Londýna," řekla.

Sklenář uvedl, že nápad na výstavu, která by připomněla dílo Josefa Kaplického, nosil v hlavě přes šest let. Konečnou podobu výstavě pak dal Jan Kaplický, který navrhl i tvarově nezvyklý stůl, na kterém jsou plastiky jeho otce instalovány. Stejně amorfní je i koberec v Kaplického oblíbené pastelově fialové barvě, který zdobí prostory galerie; ta je známá i tím, že pro každou novou výstavu mění interiér, barvu stěn či osvětlení tak, aby odpovídala prezentovaným dílům.