Skončí vybíjení tuleních mláďat?

K největším masakrům dochází na pobřeží Kanady, kde je lovci dokonce stahují zaživa. O jejich kůži je totiž ve světě velký zájem.

Většina z tuleních mláďat se nedožije ani tří měsíců - v tomto věku je totiž jejich kožešina nejjemnější a nejbělejší. Mláďata přitom umírají obzvlášť brutálním způsobem. Lovci je ubíjejí holemi a pak z nich - ještě zaživa - stahují kůži.

V řadě evropských zemí je sice dovoz tulení kůže zakázán už od roku 1983, ale přece jen existují trhy, kam proudí bez jakýchkoliv omezení. Například ten ruský.

Změnit tuto situaci se nyní pokouší i evropský parlament pod českým vedením. Europoslankyně Zuzana Roithová jednala s kanadskou delegací. Ta ovšem bránila zájmy kanadských rybářů, kteří kvůli přemnožení tuleňů přicházejí o své úlovky, a propagovala zabíjení takzvanou humánní cestou. Jenže právě v tom je háček.

Jak poznat, která kožešina pochází z tuleně, který byl zabit 'humánně'? To se jaksi na rozsáhlých ledových plochách moc kontrolovat nedá. "Považuji to za drancování," prohlásila česká europoslankyně a vyvolala tak diskuzi v Evropském parlamentu, který bude o úplném zákazu dovozu tuleních kožešin jednat na začátku dubna.

Tuleň obecný
* obývá severní oblasti Tichého a Atlantského oceánu, vyhledává ledové plochy a studenou vodu
* měří 160 až 200 centimetrů, váží 70 až 140 kilogramů
* vytváří stáda, v nichž je několik desítek a někdy až stovek jedinců
* v moři loví měkkýše, hlavonožce, korýše a hlavně ryby
* páří se ve vodě. Samice rodí po 11 měsících jediné mládě. To váží 10 až 15 kilogramů. Matka ho brzy opouští, mládě se musí starat o potravu samo.