Nejvyšší muž světa má syna a stěhuje se

Díky nedisciplinovanosti ukrajinského soupeře, který se odmítl nechat přeměřit, mu před časem Guinnessova kniha rekordů vrátila světový primát. Pao je tedy se svými 236 centimetry stále nejvyšším mužem světa.

Návštěvu přijímá v ohromném křesle vyrobeném speciálně pro něj a v zeleném saku, které na první pohled svou velikostí připomíná oponu. "Jsem šťasten, a protože mám syna, jsem šťasten ještě víc," říká svým barytonovým hlasem.

Guinnessova kniha rekordů označila tohoto někdejšího pastevce koz z čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko za nejvyššího muže světa v roce 2005. Paovi rodiče byli normálního vzrůstu, ale on byl ve svém městě Čch'-feng největší už v šestnácti. Do 22 let vyrostl do rozměrů, pro něž medicína nezná vysvětlení.

"Samozřejmě, že bych byl někdy radši jako ostatní. Je nepraktické, když musím vstupovat normálními dveřmi, spát na normálních, tedy krátkých, hotelových postelích nebo nastupovat do aut," přiznává Číňan, který potřebuje boty velikosti 56 a při chůzi se povětšinou pohybuje s pomocí velké hole.

"Dřív jsem si říkal, že mám problém, když jsem tak velký, znepokojovalo mne to, ale když mne označili za člověka, který se přirozenou cestou dopracoval k rekordu, uklidnilo mne to. Má to taky určité výhody. Když potřebuji vyměnit žárovku, zvednu ruku a je to," žertuje Pao. Díky svým mimořádně dlouhým pažím zachránil v roce 2006 dva delfíny, když jim ze žaludků vytáhl kusy plastu.

Lásku svého života potkal až loni, kdy se oženil s devětadvacetiletou Sia Šu-ťüan, která měří pouhých 168 centimetrů a je také z Čch'-fengu. Loni ale také přišel o rekord, protože se objevil Ukrajinec Leonid Stadnyk, jemuž lékař naměřil výšku 237 centimetrů. Naštěstí ale Guinnessova kniha rekordů změnila pravidla a pro jakýkoli nový zápis požaduje přeměření oprávněnou osobou. Stadnyk se ale odmítl tomuto požadavku podřídit a k přeměření se nedostavil.

Pao si tedy primát uchránil. Jelikož štěstí nechodí nikdy samo, manželům se narodil syn Tchien Jou. "Jestli bude taky vysoký, chci, aby se stal basketbalovým hráčem," říká hrdý otec. On sám hrál basketbal za armádu, dokud mu v tom nezabránily zdravotní potíže.

Manželé bydlí v malém bytě ve městě Can-chua, vzdáleném tři hodiny jízdy od Pekingu. Brzy se ale přestěhují do domu vybudovaného Paovi na míru. V jednom zábavním parku už pro něj staví ohromný příbytek s nadějí, že Paova přítomnost přiláká návštěvníky. Dveře budou vysoké 2,4 metru a stejně dlouhá bude i postel. Dům bude mít ohromná okna a Guinnessovy knihy rekordů budou hodny i toalety. "Sedátko bude takhle vysoko," ukazuje Pao s rukou víc než metr nad zemí.

Jelikož je příslušníkem etnické menšiny, nevztahuje se na něj a na jeho rodinu čínská politika jednoho dítěte. Pao toho ale nehodlá využít, jelikož na téma potomků říká: "Jeden stačí."

Manželka, která vestoje sahá svému obrovskému muži do pasu, si ale tak jistá není, protože na to reagovala slovy: "Je ještě brzo, rozhodneme se později." S uspokojením sleduje synkovy naprosto normální míry a říká. "Bude mi stačit, když bude měřit tak 1,8 nebo 1,9 metru."