9°C
Martina Formanová: Od Miloše jsem už hodně žen odehnala!
Vždy měla slabost pro starší muže. Vztah s Karlem Gottem (72) jí nevyšel, ale poté do jejího života vstoupil slavný režisér Miloš Forman (79). Už 16 let spolu žijí ve Spojených státech na farmě, kde vychovávají třináctiletá dvojčata. Do Česka Martina Formanová (45) přijela pokřtít svou třetí knihu s názvem Nevěra po americku.
Je podle vás rozdíl v nevěře po americku a po česku?
„V samotné nevěře velký rozdíl nebude. I statisticky si stojí obě země zhruba stejně. Ale myslím, že v Česku je nějaká ta bokovka společensky přijatelnější.“
Myslíte i taková, kterou popisuje Irena Obermannová ve své Tajné knize? O tom, jak s ní byl nevěrný Největší Čech alias Václav Havel?
„Na to neodpovím, nezlobte se. Ke všem zúčastněným mám osobní vztah.“
A kdybyste měla mluvit pouze o svých pocitech, jak tuhle nepříjemnou situaci prožíváte?
„Rozhodně ne tak hystericky jako média. Víc se k tomu opravdu nechci vyjadřovat.“
Jaký je vůbec váš názor na nevěru?
„Záleží na tom, jestli je nevěra důsledkem hlubší krize ve vztahu, nebo jen takzvaným šlápnutím vedle. A pak taky – co je nevěra? Mimomanželský vztah, nebo i pouhý flirt? Já jsem svým založením i výchovou hodně liberální. Ale rozumím tomu, že někdo jiný má nulovou toleranci.“
Souhlasíte s pravidlem zatloukat, zatloukat a zase zatloukat?
„No, na tom jsme tak nějak vyrostli. Dalo by se říct, že bych s tím spíš souhlasila, ale člověk zas nemůže dělat z partnera či okolí blbce. V tom případě je pak lepší na rovinu přiznat: Ano, udělal jsem chybu.“
Teď mluvíte z vlastní zkušenosti?
„Né, to ne. Nejsem vyslýchávaná, ani nevyslýchám. Věřím ve velkorysost.“
Jste pohledná žena, o 34 let mladší než váš muž. Nehlídá vás?
„Ne, na tohle máme shodný názor. Násilím k sobě nikoho nepřipoutáte. Navíc on ví, že jsem doma šťastná. Dáváme si hodně najevo, že se máme rádi, není důvod se obávat, že by jeden z nás chtěl odejít.“
Ale kolem slavného režiséra je stále spousta žen, ne?
„Už je to lepší. Já už jich od něho hodně odehnala...“
Uvědomujete si někdy váš věkový rozdíl?
„To víte že ano. Ale má to i své výhody. Pro Miloše jsem stále mladá. On mě vidí pořád coby tu holku, kterou před lety poznal.“
„K tomu existují všelijaká slůvka a slovíčka, ale ještě líp to vyjádřím, když pro Miloše udělám něco speciálního. Například uvařím, co má rád.“
Váš muž je vitální, nicméně prý trpí nevyléčitelnou oční chorobou...
„Jedná se o makulární degeneraci, léčit se to nedá, ale neznamená to ani, že nevidí. Jen už neřídí, vozím ho já. Má to ovšem i jisté výhody, v autě například probereme spoustu věcí.“
Mají něco společného Miloš Forman a Karel Gott, se kterým jste byla deset let?
„V žádném případě se vedle nich nenudíte. Přitahují mě silné osobnosti.“
Mezi mladšími muži jste silnou osobnost neobjevila?
„Jednu osobnost už doma mám; dvě by se tam rozhodně nevešly.“ Kolik vám bylo, když jste poprvé slyšela o Miloši Formanovi? „Tak devět, deset…“
Jak jste se seznámili?
„Končila jsem tehdy filmovou akademii a poprosila ho o pár vět do své diplomové práce. Žila jsem v té době v New Yorku, abych se naučila pořádně anglicky, a on byl natolik milý, že souhlasil. Sešli jsme se a pak jsem zase byla milá já, takže jsme si domluvili společnou večeři. A tak se to nějak nenápadně, nesměle rozběhlo…“
Byla to láska na první pohled?
„Já jsem byla určitě unesená jeho charismatem. A jemu jsem se snad taky trochu líbila. Po pár večeřích mě pozval na víkend k němu na farmu.“
Jste vdaná už dvanáct let.Jak vás změnilo manželství?
„Nezměnilo mě manželství, ale náš vztah. Určitě jsem klidnější a už nemám pocit, že mi někdo nebo něco utíká, že musím být ve městě, v centru dění, ve spojení s celým světem.“
Co soužití s Milošem, nemá tendenci vás režírovat?
„Už jsem se hodně podřídila. Přizpůsobení prostě patří k soužití. Kdybych se nechtěla přizpůsobit, mohla jsem žít sama.“
Lezete si občas na nervy?
„Ani ne. Ale taky si dáváme vzájemně prostor, abychom si mohli dělat svoje věci, mít vlastní soukromí, když zrovna není nálada komunikovat.“
„No, občas nám už dají najevo, že jsme trapní. Ale pořád jsou k nám shovívaví.“
Vnímají, že mají slavného tátu?
„Moc ne, což je dobře.“
Jste na své syny přísná?
„Neřekla bych, spíš jsem laskavá a vysvětlující máma. Zatím to má dobré výsledky, takže to asi funguje. A Miloš je zase takový rodič – pozorovatel. Ať už jsme doma, nebo třeba jen sedíme a sledujeme kluky na basketbalu.“
Takže na ně třeba nevzvýší hlas, nepokárá je?
„Ale to samozřejmě ano. Většinou se ovšem ukáže, že měli nasazená sluchátka, takže nás jednoduše neslyšeli.“
Vnímáte rozdíl mezi americkými a českými dětmi?
„Asi nemám za posledních šestnáct let dost dobrý přehled o dětech v Česku, takže těžko říct… Možná jsou americké děti sebevědomější, nevím… Od dětství i ve škole je vedou k větší sebeprezentaci než děti v Česku.“
Jak vypadá váš typický rodinný den?
„Pro kluky je zásadní hrát alespoň hodinu denně basketbal, pro Miloše co bude k večeři. A my s mámou to nějak musíme zprodukovat. Trávíme spolu asi víc času než většina jiných párů, protože jsme oba doma. Ovšem na druhou stranu je fakt, že on část toho času prospí. Má převrácený den a někdy usíná, až když já vstávám.“
Soužití s rodiči občas skřípe… Jak je to u Formanů?
„Já si nemůžu stěžovat. Drobné nuance jsme s mámou vychytaly již před lety. Bylo pro ni těžké vidět, že nedělám všechno podle ní. Ale pochopila, že rozhodnutí musím dělat sama, třeba i s tím, že možná občas nebudou správná.“
Mluvíte doma česky?
„My dospělí na sebe mluvíme česky, kluci na sebe anglicky. Vzájemná komunikace je pak takovou česko-anglickou směskou. Ale letos jsme se na jejich mluvenou češtinu mnohem víc zaměřili, protože chceme, aby se taky rozmluvili.“
„Vánoce ano, Velikonoce jsem nesnášela už jako holka, takže z těch zůstalo pouze u výzdoby. Žádné honění s mrskačkami!“
Žijete na farmě v Connecticutu. Nechybí vám ruch velkoměsta?
„Ani ne, mám to tu ráda. A když se mi po ruchu velkoměsta zasteskne, tak si pro něj dojedu do New Yorku. New York je úžasná energie a svoboda.“
Splnila Amerika vaše očekávání?
„Odcházela jsem do Ameriky naučit se anglicky. Počítala jsem, že zůstanu přes prázdniny. Teď už jsem tu šestnáct let... To očekávání se vlastně naplnilo – dnes mluvím plynně.“
Před lety jste začala psát knížky. Co bylo tím hlavním impulzem?
„Původně jsem si chtěla sama pro sebe jen zaznamenat vzpomínky z mládí a nakonec z toho byla první novela Skladatelka voňavého prádla. A ta otevřela cestu dalším knížkám.“
„On mé knihy čte a tvrdí, že se mu můj styl líbí.“
Vystudovala jste scenáristiku. Neuvažujete o scénáři k filmu?
„Musím přiznat, že čas od času o tom přemýšlím ale zatím to ještě nějak nedozrálo.“
A co spolupráce s manželem, šla byste do toho?
„My máme každý úplně jiný okruh témat, a pak, teď jsem ráda, že jsme spolu doma.“
že se toho ale do ksichtu zapíše hodně, co? Blbá,cílevědomá, všehoschopná stará *** formanová