Martino, Miloš už odmítá točit? Je to pravda?

„Rozhodl se tak. Ale kdo ví, možná to nebylo jeho poslední slovo. Uvidíme. Je to každopádně na něm.“

Jak s postupným slepnutím bojuje?

„Statečně. Pravé oko se nelepší, to je pravda. Miloš je ale z Čáslavi, kde je pohřbený Žižka, takže se alespoň může cítit v docela dobré společnosti.“

Je pravda, že Miloš kvůli nemocnému oku nejen špatně čte, ale už si nemůže zahrát ani milovaný kulečník?

„Je to tak.“

Když jste se brali, věkový rozdíl, jak tvrdíte, jste nepociťovala. Teď je tomu ale určitě jinak… Jak to zvládáte?

„Abych byla upřímná, tak já z toho jeho špatného oka docela benefi tuju! Aspoň bude víc doma.“

A jak tomu bylo před lety? Prý jste Milošovi stěží stačila! Nutil vás sportovat…

„Je to tak! V zimě hory, v létě kolo, to opravdu nebýval můj životní styl. Ale ráda jsem se přizpůsobila a nelituju toho. Teď ještě musím hrát tenis a basket se syny.“

A Miloš se teď nenudí? Byl zvyklý na plné nasazení 24 hodin denně…

„No, teď se stejným nasazením spí. A taky pracuje. Vždyť je z něho začínající francouzský herec! I když ty jeho milostné scény s Catherine Deneuve mi trochu vadí...“

Vážně?

„ Já dny milostnými scénami s krásnou Catherine netrávím! Můj život se točí kolem kluků, jejich sportu a taky večeří, které jsou jakýmsi středobodem každého našeho dne.“

Fotogalerie

10 fotografií

Křtu se zúčastnil i Karel Gott, který s Martinou chodil před Formanem

Autor: Pavel Machan

Jaké to bylo, když byl Miloš v plném nasazení a točil filmy? Byla s ním vůbec řeč? Měl na vás čas?

„Během natáčení na osobní život moc času není, to je pravda. Dělala jsem mu zázemí a on to vždycky dokázal ocenit tak, že jsem měla pocit, že mám u toho filmu tu nejzásadnější roli. I když jsem mu jen připravovala snídaně a zajišťovala provoz domácnosti. Natáčení naštěstí trvá jen pár měsíců, potom mně to Miloš vždycky všechno parádně vynahradil.“

Co vám život kromě dvojčat se slavným režisérem dal? A co vzal?

„Vzal mi ponocování, to už opravdu nejde... A dal mi pocit oboustranné lásky.“

Studovala jste scenáristiku. Litujete, že v oboru neděláte?

„Ale vždyť píšu, a třeba jednou i na nějaký scénář dojde...“

Knížka Skladatelka voňavého prádla vám teď vyšla na CD. Čí to byl nápad?

„Supraphonu. A jsem mu (respektive paní dramaturgyni Dvorské) za to vděčná.“

Kniha je veleúspěšná a měla hned několik dotisků. Nežárlil tak trochu na vás manžel?

„Že by žárlil, to je absurdní! Možná kdybych získala tři Oscary...“

Jaké to vůbec je pro ambiciózní ženu žít ve stínu slavného manžela? A dělat více či méně pouze ženu a matku?

„Ve stínu je dobře, jelikož na vás nepraží a nedostanete úpal. A svými ambicemi jsem nijak zvlášť netrpěla, i když… Potom, když už kluci začali dospívat, se nějaké samozřejmě dostavily. Což je asi pro současné ženy docela normální…“

Kdy se uskuteční vaše další návštěva Čech?

„S novou knížkou. Tedy snad na podzim. Ovšem, musím se pochopitelně řídit basketbalovou sezonou, aby mohli přijet i kluci.“

V Praze bydlíte po hotelích. Proč si nekoupíte byt, dům?

„Tu a tam o tom uvažujeme, ale netrávíme zde dost času, abychom si to užili. Třeba jednou...“

Máte ještě s Milošem nějaký společný sen?

„Máme, a žijeme si ho.“

A ještě něco. Zajímalo by mě, zda na vás manžel nežárlí? Mladá, krásná… Nebojí se vás pouštět samotnou ven?

„Tak to se musíte zeptat jeho. Ven mě pouští bez problémů. Zatím…“