První babička USA Marian Robinson Bílý dům miluje

Nikdy nežila mimo Chicago, odmítala se vzdát svého domku a přátel, pravidelných hodin jógy a zaběhaných zvyků. Po třech měsících v prezidentském sídle si ale nového života užívá vrchovatě.

"Žije velmi bohatým společenským životem, takže občas musíme plánovat podle jejího programu," řekla žertem minulý týden její dcera, první dáma USA Michelle Obama Jednou si Obamovi museli sjednat i jiné hlídání pro své dvě dcery, protože babička měla na večer své plány.

Jednasedmdesátiletá Marian Robinson ovšem většinu svého času věnuje vnučkám, desetileté Malii a o tři roky mladší Sashe. Většinou je doprovází do školy, po vyučování je vyzvedává, hraje si s nimi, pomáhá s domácími úkoly, chodí na školní představení a hlídá je, když rodiče nemají čas. V třpytivém prostředí Bílého domu také dívky svým otevřeným, věcným chováním pomáhá udržovat při zemi, napsal nedávno The New York Times.

Na večeři pro manželky a manžele členů Kongresu minulý týden Michelle Obama ocenila, že její matka pomohla rodině přinést do Bílého domu cosi vzácného - pocit normálnosti v mimořádných časech.

Prezidentova tchyně, bývalá úřednice v bance, která si vždy vážila vlastní nezávislosti, si i v Bílém domě vybudovala svůj vlastní životní prostor a chrání si soukromý život. O tom, že se v novém domově zabydlela, svědčí i to, že když odchází do své ložnice ve druhém poschodí nad prezidentským bytem, často podle své dcery říká, že jde domů.

Poprvé ve svém dospělém životě nemusí vařit a uklízet - pokud sama nechce. V Bílém domě se setkává s přáteli z Chicaga, účastní se večeří a koncertů pořádaných její dcerou či navštěvuje představení v Kennedyho centru, kde často usedá do prezidentské lóže a povídá si s umělci. Michelle Obamová s nadsázkou říká, že se tak často jako její matka do Kennedyho centra sama nedostane.

Jako soukromá osoba, jejíž tvář stále není tak známá, se také může pohybovat po městě bez pozornosti kamer i veřejnosti. Občas si zajde na večeři do místních restaurací, do divadla nebo jen tak na procházku.

Se svojí dcerou také navštěvuje různé společenské události. Spisovatelka a washingtonská prominentka Sally Quinn, která se s ní setkala na obědě u manželky senátora Johna Kerryho, ji popsala jako "perfektní babičku", příjemnou, milou, roztomilou, přátelskou a upřímnou. "Připadalo mi, že je ve svém novém životě dokonale spokojená," řekla o ní.

"Skutečně jsem," přiznala Marian Robinson nedávno v časopise Essence. "A víte proč? Protože moje děti jsou dobří rodiče. Pro babičku je to velmi snadné, když jsou děti dobrými rodiči," řekla.

Původně se jí ale do Washingtonu nechtělo. Michelle musel s přemlouváním pomoci její bratr, basketbalový trenér Oregonské státní univerzity Craig Robinson. "Moje sestra mi řekla: Musíš si promluvit s maminkou, nechce se stěhovat," zavzpomínal v tisku na týdny po loňských prezidentských volbách, kdy se Obamovi chystali do Bílého domu. Matka se prý absolutně nenechávala ovlivnit popisováním vzrušujícího života, který všichni povedou ve Washingtonu.

"Ona nechce nic velkolepého nebo vznešeného," říká Craig Robinson. "Daleko raději by zůstala doma."

Na babičce Robinsonové byli Obamovi závislí už během prezidentské kampaně, kdy jim pomáhala s péčí o Malii a Sashu. Bez ní se podle Robinsona nechtěli do Bílého domu stěhovat. Nakonec ale souhlasila, alespoň na chvíli, aby pomohla vnučkám zabydlet se v novém domově.

Pokud by tam zůstala po Obamovo celé čtyřleté období, byla by první babičkou v Bílém domě na plný úvazek za více než 55 let od doby, kdy prezidentské sídlo obývala rodina Harryho Trumana.

"Jsem šťastná, že ji tady máme," opakuje veřejně Michelle.