Církev má dalšího ženatého kněze

Případů, kdy papež povolí, aby v římskokatolické církvi vykonával přímou službu v západním obřadu ženatý muž, je minimum.

Sekretář kardinála Miloslava Vlka Tomáš Roule Blesku řekl, že vysvěcení Jana Kofroně nelze považovat za zcela průlomový krok. Podobné případy již v minulosti proběhly – například biskup Duka vysvětil ženatého evangelického pastora.

Také nelze uvažovat o tom, že by v římskokatolické církvi docházelo k posunu v přístupu k celibátu. Celibát nadále zůstává jednou z povinností kněze. Jediný, kdo může udělit výjimku, je papež. Děje se tak většinou v případech souvisejících s tzv. podzemní církví.

Kofroň dělá biskupu Malému sekretáře, ale hlavně pracuje se starými lidmi. "Sloužím nemocným, příležitostně i umírajícím lidem, velký kostel nepotřebuji," říká. Nyní bude moci "své ovečky" vyzpovídat nebo jim udělit pomazání.

V podobném duchu se na internetových stránkách Pražského arcibiskupství vyjádřil i kardinál Miloslav Vlk, když řekl, že výjimka pro Jana Kofroně souvisí zejména s jeho příkladnou pastorační činností – zvláště pro seniory.

Podle Vlka byla nyní odstraněna bariéra, kdy tito pracovníci z řad církve nemohli nemocným lidem sloužit svátostně. „Jsem si jist, že by mohly následovat i další případy,“ dodal Vlk.

Co je podzemní církev?
Podzemní církev se v dobách totality, kdy oficiální kněží byli často korumpováni vládnoucí stranou, příliš neohlížela na formální záležitosti. Docházelo tedy i k svěcení ženatých mužů. Což byl i případ Jana Kofroně. Po roce 1989 začala podzemní církve splývat s oficiální římskokatolickou církví, ale její ženatí kněží sloužili u řeckokatolické církve. U Kofroně učinil nyní papež Benedikt XVI. výjimku.