
Romská rodina: Nadávají nám, my ale nekrademe
V severočeském Varnsdorfu se bude už posedmé demonstrovat. Scénář bude pravděpodobně opět stejný. Místní lidé společně s extremisty se zřejmě opět vydají k městské ubytovně, před kterou pak budou křičet hesla typu »Cikáni, do práce!« nebo »My vás tady nechceme!«. Většině romských obyvatel to bude nejspíš šumafuk. Jsou ale mezi nimi tací, kterým to jedno nebude.
V ubytovně v ulici T. G. Masaryka žije Helena Stankovičová (43) s manželem Štefanem (50) už devět let. Město jim vypovědělo nájemní smluvu v obecním bytě, ubytovna byla jediná možnost. Společně tu vychovávají syna Tomáše (14) a dceru Kateřinu (12). Žije s nimi i nejstarší Julie (17), které pomáhají s malou vnučkou. Manželé stálou práci nemají, Štefan je dlouhodobě vážně nemocný, Helena si občas přivydělá nějakou korunu v rámci veřejně prospěšných prací. „Nekrademe a posíláme děti do školy. Snažíme se žít slušně. Pak ale za zavřeným oknem posloucháme rasistické nadávky,“ povzdechla si Helena Stankovičová.
Podle ní chodí paradoxně demonstrovat i místní, kteří mají sami problémy se zákonem a na sociálce se s ní potkávají u jednoho okénka. „Ať si taky sáhnou do svědomí. Křičí hesla a druhý den mě normálně zdraví na ulici,“ kroutí hlavou. Pak ale přiznala, že mnozí z nájemníků ubytovny si peprné nadávky rozvášněného davu zaslouží. „Jsou tu takoví, to je jasné. Těm je všechno jedno a jen dělají bordel. Nejsme jako oni, ale stejně nás hází všechny do jednoho pytle. Mrzí nás to.“ Rodina si nyní přeje jediné. Konečně si sehnat normální bydlení a dostat se z ubytovny.