Che Guevara v Praze: Takhle se maskoval

Autor: Zuzana Pšenicová - 
29. května 2011
06:00

Není to tak dávno, co vyšlo najevo, že jeden z vůdců kubánské revoluce a dodnes idol revolučně smýšlejících mladíků Che Guevara (†39) se v roce 1966 objevil na několik měsíců na zapřenou v Praze. Teď se objevují další zprávy o tom, že během té doby, ačkoliv byl přísně hlídán tělesnými strážci, stihl mít možná několik milenek.

Che Guevara se narodil v Argentině v intelektuální rodině architekta španělsko-irského původu. Vystudoval medicínu a brzy nato nastoupil v Mexiku do jednotek Fidela Castra jako lékař. Zanedlouho se stal pravou rukou vůdce kubánské revoluce, kterého dokonce přivedl na cestu k marxismu. V roce 1956 se společně vylodili na Kubě, aby vedli guerillovou válku. O dva roky později svrhli diktátora Batistu a ujali se vlády. Původně lidumil, který chtěl bojovat proti chudobě v Latinské Americe, se stal v revoluci zabijákem. Jemu osobně je připisováno 216 obětí. Popravoval i po revoluci a proslul výrokem Ano, popravovali jsme, popravujeme a budeme popravovat!

Komárek vzpomíná

Když skončilo období poprav, byl Guevarovi přidělen úřad prezidenta kubánské národní banky a později i ministra průmyslu. Kuriózní byly jeho představy o tom, že lidé by měli pracovat pro potěšení, a ne pro peníze. Na začátku šedesátých let mu dělal poradce místopředseda československé vlády po roce 1989 Valtr Komárek. Reportér Stanislav Motl v knížce Cesty za oponu času požádal Valtra Komárka o vzpomínku na Che Guevaru. „Když se stal ministrem, dal si podmínku, že bude pracovat za dělnický plat, to bylo pouhých sto pesos, a vymínil si také, že bude mít neomezený příděl doutníků a kávy… Zkratkou byste ho zařadili jako nějakého francouzského intelektuála. Byl nesmírně sečtělý, znal dobře prokleté básníky…“ vyprávěl Valtr Komárek.

Manželky a milenka

Charismatický Che Guevara s minulostí byl samozřejmě i magnetem pro ženy. Byl dvakrát – jeho první manželkou byla peruánská ekonomka Hilda Gadea, druhou partyzánka Aleida March, se kterou se seznámil právě při bojích o Kubu.

Zřejmě se nezříkal ani dalších milostných dobrodružství, a tak se mluvilo také o Tamaře Bunke, partyzánce se složitým původem. Její otec byl Němec židovského původu, matka Ruska a oba žili v Argentině. Právě Tamara, které se říkalo Tanja, se prý s Che Guevarou měla setkat během jeho pobytu v Praze v roce 1966.

Revolucionář obchodníkem

Do Prahy přijel kubánský revolucionář po neúspěšné misi v africkém Kongu, zřejmě aby se zotavil a mohl pokračovat v podněcování revolucí v Jižní Americe, kde také o rok později v Bolívii zahynul. Přijel maskovaný jako obstarožní obchodník s pleší, prošedivělými skráněmi a brýli: maskoval v Praze! lemi. Podle dochovaných svědectví měl bydlet na několika místech v Praze, mimo jiné v Heřmanově, Dlouhé ulici a také v obci Ládví v okrese Praha–východ. Hlídalo ho několik mužů, kteří se starali o to, aby k němu nepronikla ani myš. Žena, to prý ale bylo něco jiného…

S čím přichází Juan Braun

O Che Guevarově české lásce vypráví známý čechoargentinský spisovatel a publicista Juan Braun. „Moje teta Amálie Braunová Kadlčíková mi vyprávěla, že se znala s dívkou, která byla stejně jako ona sopranistka a zpívala v různých soutěžích po světě. Tak se prý také při jednom vystoupení v Moskvě potkala s Che Guevarou. Když on pak dorazil do Prahy, setkali se a oba se do sebe zamilovali,“ vypráví Juan Braun, který také od tety ví, že tehdy byl Che prvním mužem oné dívky. Když sám jako spisovatel začal pátrat po příběhu této neznámé našel ji na severu Moravy, ale vzhledem ke své současné rodině prý nechce nic zveřejnit. Mimochodem tato paní má dceru, jejíž ročník narození by snad odpovídal i poměru s Che Guevarou! Existenci této milenky potvrdilo Juanovi i jeho setkání s přítelem Ivanem, který dlouhá léta jezdil pro kubánské velvyslanectví.

„Vyprávěl mi, jak v roce 1982 přijel do Prahy syn Guevary Ernesto a přál si najít tuto dámu. Když se ho šofér ptal proč, vysvětlil mu, že v otcově kanceláři po jeho smrti našel dojemný dopis od ní a ten by jí chtěl vrátit. Nakonec paní našli na Moravě a dopis jí předali…“ vypráví Juan Braun, který se rozhodl, že příběh mladé sopranistky a revolucionáře zvěční v románu. Samozřejmě že jméno dívky je změněné a také reálie nejsou tak, jak se přesně odehrály. Mimochodem, nedávno jednali s hudebním skladatelem Ondřejem Soukupem o tom, že by z tématu mohl vzniknout muzikál…

divenka ( 29. května 2011 09:42 )

ale páni podnikatelé, (zaměstnavatelé, teda až na vyjímky spíš novodobí otrokáři) to očekávají. Pracovat rychle, naprosto přesně, dokonale, samostatně, samozřejmě vše naprosto bezchybně a také vše mít hotovo minimálně o den dřív, než to pana podnikatele napadne . A to nejlépe zdarma, v nejhorším za minimální mzdu.

divenka ( 29. května 2011 09:34 )

po Kubánsku Taková pohádka pro dospělé, o věčném příběhu.....o lásce, která nezná hranic a překoná snad všechno.

eillenn ( 29. května 2011 09:26 )

možná platilo do roku 1989. Kdo nyní pracuje pro radost? Charismatický komunista by v téhle době asi těžko obstál

delavar ( 29. května 2011 07:42 )

Je to zaujímavé rozprávanie,spomienky na minulosť.Je však smutným paradoxom aspoň na Slovensku,že vätšina šéfov firiem,si z jeho zásad zobrala za vzor len tú jednu-že človek by mal pracovať len pre radosť a nie pre peniaze a už cca 20 rokov s tým nikto nevie pohnúť.Ideály revolúcie sú stále živé!!!! Vencerémos,súdruhovia!!!!

Zobrazit celou diskusi