Změna času: Zítra budeme vstávat za tmy

Princip letního času je zakotven v tom, že v létě časně svítá. Za letního slunovratu už ve čtyři hodiny ráno, a proto bylo dříve potřeba, aby lidé začali pracovat dřív.

„Dnes už všichni nevstáváme v šest hodin ráno, začátek pracovní doby se posunul, takže například na úsporu energie nemá změna času žádný vliv,“ uvedl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. „Daleko víc na ni působí třeba klimatické podmínky. Když je venku teplo, tak klesá i spotřeba,“ dodal Holubec.

Posun času není dobrý pro zdraví

Nedělní posunutí času nám zkrátí nejen spánek, ale i způsobí problémy například při cestování. „Patnáct dálkových vlaků, které budou tou dobou na cestě, se úderem druhé hodiny ranní kvůli chybějícím šedesáti minutám zpozdí,“ řekl mluvčí Českých drah (ČD) Petr Šťáhlavský s tím, že konkrétní spoje, kterých se změna času týká, jsou k dispozici na internetových stránkách ČD.

V souvislosti s povinným posunováním ručiček se vždy zmiňuje i samotný vliv na zdraví člověka. „Lidé potřebují pravidelný režim, naše tělo je na něj nastaveno. Posun času nám ho nabourá, což mnozí nemusejí snášet dobře. Já osobně bych letní čas zrušil,“ přiznal astrolog Pavel Hanzal. Další změna času nás čeká 30. října.

Kde se vzal letní čas?

Poprvé byl zaveden za první světové války v roce 1916, kdy ho začalo uplatňovat Švédsko, pak Německo a Rakousko-Uhersko. Později se od něj ustoupilo. Každoroční letní čas byl pak v Československu zaveden v roce 1979, kdy se čas měnil po šesti měsících vždy na konci března a září. Od roku 1996 je ale letní čas o jeden měsíc delší, mění se tedy až v říjnu. Tato změna se provedla v celé Evropské unii.