Riziko veder: Pozor na přebytek vody v těle!

Základní radou je nezapomínat používat pokrývku hlavy, nezůstávat dlouho na přímém slunci a dostatečně pít. To je něco, co nám doktoři i rodiče vtloukali do hlavy od dětství. Jenže také nám stále opakovali, že všehno je nutno jen s mírou. A teď se to potvrdilo. Kolaps organismu totiž hrozí i z přepití! Před dalšími extrémními vedry vám proto Blesk přináší několik rad, jak se vyhnout úpalu, úžehu, dehydrataci i extrémnímu přepití. Strávit totiž letní dny v nemocnici asi nechce nikdo z nás.

Úpal

Co to je: Úpal je porucha tepelné regulace člověka, kdy se vyrobí víc tělesného tepla, než je tělo schopno vydat. Tím se tělo přehřeje.

Příčiny: Pobyt ve vlhkém prostředí (např. na horách), pobyt v horkém prostředí (např. restaurační kuchyně), fyzická námaha, nedostatečný příjem tekutin, nepřiměřené oblečení.

Příznaky: Bolest hlavy, závratě, celková slabost, žaludeční nevolnost, zvracení, horká kůže, horečky, zrychlené dýchání a tep, křeče, ztráta vědomí, porucha orientace, zástava dýchání a oběhu.

Jak pomoci: Převeďte postiženého do chladnějšího prostředí, uložte ho a sundejte mu oblečení. Osprchujte ho studenou vodou nebo mu dejte kolem těla studený zábal. Později ledujte. Po malých lžičkách podávejte studené nápoje, ale ne, pokud zvrací. Začínejte vlažnými a postupně zchlazujte. Pokud je postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy a volejte záchrannou službu – linku 155.

Úžeh

Co to je: Úžeh je přehřátí organismu, ale způsobené přímým slunečním zářením. V těchto dnech se proto setkáváme spíše s úžehem než úpalem.

Příčiny: Za úžeh většinou může pobyt na přímém slunci, kdy si nechráníme hlavu nějakou pokrývkou. Působí na nás totiž nebezpečné ultrafi alové a infračervené složky slunečního záření.

Příznaky: Velmi silné bolesti hlavy, na spáncích, zvracení a někdy také křeče. Typická je i celková nevolnost.

Jak pomoci: Přesuňte postiženého do stínu, zvedněte mu hlavu a uvolněte oblečení. Pod hlavu a záda mu dejte podložku. Na tělo přikládejte obklady. Nejprve na hlavu a krk, pak také na končetiny a játra. Pokud nezvrací, dávejte mu po lžičkách studené nápoje. Postiženému v bezvědomí volejte záchranku.

Dehydratace

Co to je: Jde snížení obsahu vody v těle. Normálně naše tělo obsahuje 60–70 % vody. Pokud je obsah pod touto hranicí, jsme dehydratovaní.

Příčiny: Nevyváženost příjmu tekutin a jejich výdeje. Ve velkém horku se potíme, proto je třeba přijímat více tekutin. Stejně tak ale hrozí dehydratace třeba při silných průjmech, kdy tekutiny odcházejí z těla a nestačíme je doplňovat.

Příznaky: Žízeň, suchá sliznice, tmavá moč, pokles tlaku, bolest hlavy, zrychlený puls.

Jak pomoci: Držte se toho, že je dobré v horkých letních dnech vypít 3–4 litry tekutin. Pokud postižený zvrací nebo má průjem, musí se tekutiny doplňovat opatrně po lžičkách, aby nevyvolaly další zvracení. Začněte vodou a pak doplňujte o čistý bujon, slazenou minerálku. Pokud je člověk těžce dehydratovaný, je třeba doplnit tekutiny v nemocnici nitrožilně – kapačkami.

Přepití

Co to je: Pokud člověk přežene pitný režim, hrozí mu hyponatrémie. Tak se říká odborně stavu, kdy je tělo zaplaveno vodou natolik, že mu život ohrožujícím způsobem poklesne hladina sodíku v krvi.

Příčiny: Hyponatrémie ohrožuje hlavně sportovce, kteří vyvíjejí námahu. Například při běhu pociťují žízeň a potřebují pít. S potem se ale z jejich těla odplavuje sodík a množstvím vody, kterou vypijí, zředí i poslední zbytky sodíku v těle.

Příznaky: Poruchy vědomí, neklid, podrážděnost, ztráta orientace, zmatenost, bolest hlavy, zvracení, křeče, celková nevolnost, slabý puls. Někdy i celkový kolaps.

Jak pomoci: Nejlepší je prevence. Nikdy se nesnažte večer dohnat to, co jste nestihli přes den. Tím, že si večer dáte 2 litry vody téměř na ex, si nepomůžete. Organismus je totiž schopen vyloučit pouze jeden litr tekutin za hodinu. Pokud přesto k přepití dojde, vyhledejte lékaře, který injekčně dodá do těla potřebný solný roztok.