Kovářová chce prosadit výživné 20 % z platu

„Dovedla bych si představit, že by se ta částka pohybovala kolem dvaceti procent. Ještě bychom ale určitě měli debatovat o tom, jestli by toto procento zůstalo i při větším počtu dětí,“ řekla ministryně deníku Právo.

Vyžádala si sjednocovací stanovisko Nejvyššího soudu, který by se měl k problému vyjádřit do konce listopadu. Ministryně chce poté stanovit jakousi středovou finanční částku, ze které by soudce při své úvaze vycházel. Uvedla to na dnešním setkání s novináři.

"Na základě stanoviska Nejvyššího soudu budeme dál jednat se soudy, zda by bylo možno zvolit nějakou jednotnou linii a podívat se na minimální výši výživného, na průměrné výživné a na to, jak se výše výživného určuje," řekla Kovářová, která už měla kvůli této problematice poradu s předsedy krajských a vyšších soudů.

Náměstek Kovářové pro sekci legislativy Marek Görges doplnil, že podstatou této snahy je co možná nejvíce sjednotit stávající praxi. "Nemělo by se stávat, že stejné dítě ze stejného města dostane v Plzni výživné 1000 korun a v Hradci Králové 3000 korun, budou-li ty (rodinné) poměry stejné," vysvětlil. Dodal ale, že cílem ministerstva není vytvořit závazné tabulky pro všechny - výživné bude i nadále vždy určováno individuálně podle okolností konkrétního případu.

Stanovená středová částka by měla představovat výživné, které by měl soudce přiznat, pokud v případu nezjistí další okolnosti, jež výši výživného ovlivní. Soud bude vždy přihlížet například k rozdílným cenovým hladinám v různých městech.