Za ilegálně drženou zbraň bude hrozit až osm let

Na tři sta lidí se přišlo v sobotu rozloučit s pětadvacetiletou dívkou a jejími rodiči, kteří byli zastřeleni minulý týden na oslavě narozenin v Petřvaldu. Zběsilý vrah zabil svou bývalou přítelkyni, ale i její rodiče a její ho současného partnera. Potom obrátil pistoli proti sobě.

Podobných neštěstí by ale mohlo přibývat. Psycholog Jiří Jelen MF DNES řekl, že násilné činy, které se odehrály nedávno, mohou k dalším podobným akcím provokovat. Dalším podpůrným prvkem jsou podle něho i násilné filmy.

Jen tři dny po střelbě v Petřvaldu, zastřelil sedmnáctiletý mladík patnáct lidí. V Česku se zatím naštěstí taková tragédie nestala a proto se odborníci snaží podobný případům preventivně zabránit. Největší pomocí by měly být přísnější tresty za ilegálně držené zbraně, které obsahuje nový zákon ministra Pospíšila. Padají ale i další návrhy.

Například Pavel Černý, bývalý instruktor Střední policejní školy v Praze, navrhuje změnou zákona téměř znemožnit získání českého zbrojního pasu lidem ze zemí mimo NATO a EU.

"Platí to tak třeba ve Švýcarsku. Žadatel o zbrojní pas musí předložit čistý trestní rejstřík. Těžko se však ověřuje pravost takového dokumentu, vydaného třeba v zemích bývalého Sovětského svazu," řekl MF DNES Černý.

Jak zabránit tragédiím?

Odborníci z ČR i Německa navrhují:

-zvýšit hranici trestu za ilegálně drženou zbraň
-vyhlásit stálou "zbraňovou amnestii"
-pozorněji kontrolovat vstup do škol
-zvýšit počet školních psychologů
-přestat prodávat násilné počítačové hry dětem
-nový psychologický test
-ztížit cizincům přístup ke zbrojnímu pasu

Němci chtějí zase lépe kontrolovat, jak si majitelé své legálně držené zbraně hlídají. Mladý vrah z Winnendenu ji totiž vzal svému otci. V České republice do léta funguje takzvaná "zbraňová amnestie", v rámci níž může každý beztrestně odevzdat ilegálně drženou střelnou zbraň. Ta očividně funguje, protože se na policii scházejí stovky zbraní.

Agresivní počítačové hry

V Německu se šíří hlasy, které volají po zákazu prodeje krvavých počítačových dětem. U mnoha "střelců ze škol" byli takzvané "střílečky" objeveny při domovních prohlídkách.

"Už dnes mají hry nálepku, od kolika let si je děti smějí pouštět. Ale je to jen doporučení. Záleží na rodičích, co dětem koupí, i když jsem zažil i prodavače, kteří dítěti brutální hru odmítli prodat," sdělil redaktor herního serveru bonusweb.cz Michael Mlynář.

Pomohou psychotesty?

Podle průzkumu agentury GfK by 65 procent dotazovaných ztížilo podmínky pro získání legální zbraně a pětina lidi by zbraně civilistům sebrala úplně. Politici u nás však na varovné signály děsivých událostí nereagují. Černý i poslanec Vidím jsou proti tomu. 

"Současný zákon považuji za dostačující. Například navrhované povinné psychotesty pro žadatele považuji za buzeraci. Žádný psychotest neodhalí předem jednorázový zkrat," míní Vidím.

Podle německého psychologa Jense Hoffmana, který už nové psychologické vyšetření sestavil, je důležitá i minulost zkoumaného. Zjistil například, že všichni střelci už nějaký násilný delikt předtím spáchali. 

"Všichni mluvili o sebevraždě, chlubili se spolužákům, že mají zbraň, či ji rovnou přinesli do školy. Měli zálibu ve videohrách," uvedl Hoffman v tiskové zprávě na internetových stránkách své univerzity.