Milan Kundera: Udal 'estébákům' známého?

Uvedla to v neděli Česká televize s odkazem na pondělní vydání týdeníku Respekt. Muži hrozil trest smrti, dostal trest 22 let odnětí svobody, z toho si v komunistických věznicích odseděl 14 let. Kundera se podle ČT k záležitosti nevyjádřil.

Mužem, kterého prý udal, byl mladý letec Miroslav Dvořáček, který utekl na Západ a pracoval tam pro zpravodajské služby jako tzv. agent chodec. Když před 58 lety tajně navštívil svou kamarádku na vysokoškolské koleji, tehdejší student FAMU Kundera zřejmě oznámil bezpečnosti jeho jméno. Tuto verzi podporují i některá nová svědectví, uvedla Česká televize.

Mužem, kterého prý udal, byl mladý letec Miroslav Dvořáček, který utekl na Západ a pracoval tam pro zpravodajské služby jako tzv. agent chodec. Když před 58 lety tajně navštívil svou kamarádku na vysokoškolské koleji, tehdejší student FAMU Kundera zřejmě oznámil bezpečnosti jeho jméno.

V dokumentu, který dnes zveřejnila ČT, je uvedeno, že Kundera se 14. března 1950 dostavil na policejní oddělení v Praze 6. Podle záznamu o své kamarádce nahlásil, že "téhož dne se sešla na Klárově s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem...". Tuto verzi podporují i některá nová svědectví, uvedla Česká televize.

"Velmi pravděpodobně na základě udání Milana Kundery byl zatčen, hrozil i v jeho případě trest smrti, nakonec dostal 22 let, z toho si odseděl 14 let v komunistických vězeních," řekl Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Dvořáček dnes žije ve Švédsku a zotavuje se po mrtvici. Dosud si myslí, že ho udala kamarádka, u níž si na koleji v roce 1950 nechal kufr.

Kundera patří ve světě vedle Václava Havla k nejznámějším žijícím Čechům. Roku 1979 mu komunisté vzali československé státní občanství. O dva roky později získal občanství francouzské a zůstal v Paříži. Po revoluci se vrací do Česka jen inkognito. Svůj život ani minulost nekomentuje, s novináři se nebaví. Výjimku neudělal ani teď.

Udání hraje v Kunderově díle velkou roli. A podle literární historičky Michaely Bečkové je velmi pravděpodobné, že dalším klíčem k interpretaci textů se stane i tato - dosud neznámá - část jeho minulosti.

Milan Kundera pochází z rodiny muzikologa a rektora JAMU Ludvíka Kundery. V mládí se věnoval hudbě, pak studoval v Praze, nejdříve filozofii, poté scenáristiku na FAMU, na níž později přednášel světovou literaturu. Debutoval ve 24 letech sbírkou lyrických básní stalinistického ražení a Člověk zahrada širá (1953), proslulost mu přineslo drama Majitelé klíčů, za které v roce 1963 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda. Všechna tato díla někdejší dvojnásobný člen komunistické strany (1948-1950 a 1956-1970) později zavrhl a na jaře 1967 vydal román Žert, který patří k hlavním dílům české poválečné literatury.

V roce 1970 ztratil Kundera zaměstnání a o pět let později odjel do Francie. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění (1979) byl zbaven československého občanství. Francouzské získal o dva roky později.

Jeho posledním česky psaným románem se stala Nesmrtelnost, pak už psal jen francouzsky a nedovolil překládat svá díla do češtiny. Loni se čeští čtenáři dočkali aspoň prvního oficiálního vydání Nesnesitelné lehkostí bytí; předtím vyšla jen v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Česky vyšly i některé Kunderovy eseje.

V září Činoherní klub v Praze uvedl jeho hru Ptákovina.