Zvláštní nebeský úkaz ohromil čtenáře Blesku Pavla Černíka z Ostrova. „Jeli jsme silnicí mezi obcí Záduby-Závišín a Mariánskými Lázněmi a stihl jsem tohle vyfotit. Takový přírodní úkaz ještě nikdo z nás neviděl. Duha se tvořila patnáct minut. Jsme rádi, že jsme neprojeli do jiného času,“ napsal Pavel Černík. Podle odborníků to ale rozhodně nebyla brána v časoprostoru, ale ani duha.

Předzvěst horšího počasí

„Jde o takzvané vedlejší slunce. Je to jeden z nejznámějších halových neboli atmosférických optických jevů. Objevuje se v podobě bílých nebo barevných prstenců, kol, oblouků, ale i sloupů nebo jasných skvrn,“ vysvětlila meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu.

Haló efekty vznikají odrazem slunečního světla na oblacích se zmrzlým deštěm nebo také na volných ledových krystalech rozptýlených v ovzduší. To se děje nejčastěji ve výškách od 6 do 12 kilometrů. Podmínkou je, že slunce musí být nízko nad obzorem.

„Nezdá se to, ale až tak výjimečný úkaz to není. Haló efekty u nás můžeme pozorovat až sto dní v roce. Jedním z nejčastějších je duha,“ upozorňuje Honsová. Haló efekty jsou zároveň předzvěstí, změny počasí. „Objevují se většinou tehdy, když se horší počasí a přijdou srážky,“ zakončuje meteoroložka.

Fotogalerie
3 fotografie

Jak vznikají haló efekty

Optické úkazy zvané haló efekty se vytvářejí odrazem či průchodem slunečních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. Aby se tak stalo, musí mít tyto krystalky tvar šestiboké destičky nebo hranolu. Největší šance na spatření tohoto jevu vzniká při oblačném počasí.