Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Zrušit klimatizaci, nabílit střechy, vrátit potoky: Urgentní kroky, jak ochladit velkoměsta

Autor: The Guardian, mav - 
21. července 2022
12:00

Vlny veder jsou stále častější. Po celém světě teploty ve městech prudce stoupají. Co s tím můžeme dělat? Vykašlat se na klimatizace, omítnout střechy nabílo a osvobodit řeky uvězněné pod zemí, píše deník The Guardian.

„Před pár lety mi v Dubaji předvedli novou nákupní ulici, která se zdála pečlivě vyladěná na pouštní klima,“ vzpomíná reportér Guardianu Oliver Wainwright. „Prezentovali ji jako nový koncept pro tento stát posedlý shopping centry, navržený po vzoru pěších zón známých z mírnějšího podnebí.“

Zákazníci se mohli procházet venku – což v Dubaji není zrovna běžné – a ochlazoval je příjemný vánek. „Žasnul jsem, jaký chytrý environmentální design zajišťoval, že je na ulici o tolik chladněji než ve zbytku sálajícího města.“

Klimatizace na každém kroku

Odpověď byla prostá: Žádné sofistikované proudění, ekologické využívání rozdílů teplot. Prostě klimatizace. „Řady trysek pumpovaly ledový vzduch do 40stupňového vedra. A z druhé strany bloku generátory vypouštěly horký vzduch, čímž se okolní ulice stávaly ještě nesnesitelnějšími,“ dodal Wainwright.

To je jen přehnanou ukázkou praxe, která přitom funguje – a stále se rozmáhá – po celém rozvinutém světě. Teploty rostou po celém světě, extrémů přibývá – Londýn bude do poloviny století připomínat Barcelonu, Madrid jako by se posunul jižněji do Maroka, ve Stockholmu bude jako dnes v Budapešti, varoval už před třemi lety Guardian.

A vskutku, zrovna v těchto dnech v Anglii padaly rekordy, o půldruhého stupně; poprvé tam, a to na dvou místech, naměřili přes čtyřicet ve stínu. A rekordní vlna sužuje i Španělsko, kde také způsobila nejhorší lesní požáry v zaznamenané historii. Hrozí tak riziko, že si stále více lidí a budov bude pořizovat klimatizaci.

Jenže klimatizace je neskutečný žrout energie, který sice chladí dané místo, ale v celkové bilanci vytváří ještě víc tepla, než odebírá. Malá klimatizace pro jednu místnost spotřebuje víc energie (a generuje víc tepla) než čtyři ledničky. Centrální klimatizace pro průměrný rodinný dům už odpovídá patnácti ledničkám, uvedl Guardian.

Polovina proudu na klimatizaci

Spojené státy s 332 miliony obyvatel ročně spotřebují tolik elektřiny na klimatizace, kolik činí celková elektrická spotřeba celého Spojeného království s pětkrát menší populací. „Během vlny veder roku 2018 v Pekingu šla polovina elektrické kapacity na klimatizaci,“ uvedl pro The Guardian John Dulac, analytik Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Agentura odhaduje, že do roku 2050 bude na světě přes 4,5 miliardy malých klimatizačních jednotek, jejichž spotřeba se ztrojnásobí - budou požírat 13 % veškeré elektřiny na planetě. A důsledkem budou dvě miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což je dnešní bilance Indie, třetího největšího znečišťovatele světa.

Přitom je možné budovy a ulice ochlazovat i pasivně, bez použití energie. Hlavně je potřeba se zbavit tzv. městských tepelných ostrovů – betonových a asfaltových zón, jež jsou výrazně teplejší než venkovské sousedství, i o deset stupňů. Tmavé povrchy pohlcují sluneční energii a v noci ji vyzařují; asfalt pohlcuje až 95 % sluneční energie.

Jedna cesta se jeví až podezřele snadná: Nabílit střechy. Bílá omítka bude odrážet daleko víc slunečních paprsků než tmavé povrchy. A střechy vyšších budov stejně prakticky nikdo nevidí.

Výzkumníci Oxfordské univerzity vypočítali, že světlejší barva střech může v místě snížit teplotu za vlny veder i o tři stupně – což možná nezní jako moc, ale už tento rozdíl v extrémech by redukoval úmrtnost o čtvrtinu.

Ohromné úspory bílých střech

„Chladné střechy mohou být skutečně jednoduché,“ uvedla spoluautorka studie Clare Heavisideová, nyní působící na University College London. „Vezměte si středomořské země, kde mají domy natřené bíle,“ dává za příklad osvědčenou praxi z horkých krajin. Ani se nemusí natřít všechny střechy, výrazný účinek bude mít změnit ty velké na průmyslových budovách, obchodních centrech atp.

NASA zase ze satelitních pozorování vypočítala, že o nejteplejší den léta v New Yorku může být bílá střecha o celých 23 Celsiových stupňů chladnější než typická černá asfaltová střecha. Magistrát proto už před lety spustil kampaň Chladné střechy. „V New York City jsou všechny střechy asfaltové, absorbují spoustu tepla a v noci ho vyzařují,“ uvedla Aurieona Williamsová z vedení kampaně. A na videu ukazuje takový rozdíl v praxi: Nenatřená část střechy má 167 stupňů Fahrenheita (75 Celsia), zatímco ta část, kterou už natěrači pokryli bílým silikonem, jen 116 (47 °C). „A to je teprve první nátěr.“ Plán byl každoročně natřít přes 90 tisíc metrů čtverečních newyorských střech – asi 13 fotbalových hřišť.

 

Z černého asfaltu jsou také silnice. V Los Angeles tak víc než desetinu celkové rozlohy města tvoří asfalt. A tak byly i pokusy přetřít na bílo silnice. Problém však oproti střechám byl, že se takto sluneční záření odráželo na kolemjdoucí, kterým tak bylo o to tepleji.

Dalším nástrojem jsou stromy. Poskytují stín a ještě ochlazují bezprostřední okolí tím, že se z listů odpařuje voda – skupenská přeměna vody na páru odebírá tepelnou energii. Podle studie z Manchesteru byly v létě betonové povrchy trvale zastíněné stromy chladnější o 20 °C. Naopak trávník takto nefunguje, ten stín neposkytuje.

Schované řeky

Kromě dláždění a asfaltování měl rozvoj měst v minulých staletích další nepříznivý trend: Schovávání vodních toků do podzemí, do kanalizace. Přitom i řeky a potoky ochlazují své okolí, opět odpařováním.

V jihokorejském Soulu proto už roku 2005 vrátili na povrch potok Cheonggyecheon. Vskutku se ukázalo, že v ulicích o pár bloků dál je až o 6 °C tepleji. Podobné záměry tak má Paříž a okolí, kde byla postupně schovávána řeka Bièvre – napřed v metropoli, pak i na předměstích. V dnešním století byly čtyři úseky zase odkryty, jak připomíná web regionu, a několik dalších to čeká za pár let.

Říčka Bièvre u Paříže se zase vrací na povrch. Říčka Bièvre u Paříže se zase vrací na povrch. | E. Legrand/Val-de-Marne

Do budoucna bude také záhodno respektovat pár prostých architektonických pravidel. Například v Anglii se v rámci úspor topení dbalo hlavně na to, aby byly domy rozumně izolované. Jenže změny klimatu přinášejí extrémy nízké i vysoké a samotná tepelná izolace tak znesnadňuje větrání v létě. Špatným příkladem jsou byty s okny jen na jednu stranu, kde nelze vytvořit průvan. A vhodná není ani orientace západ-východ – silnější sluneční svit sice je v poledne z jihu, ale to dopadá na střechu, zatímco ráno a večer je slunce nízko nad obzorem a paprsky pronikají okny přímo do bytu. Ty stávající byty a domy je záhodno dovybavit žaluziemi či roletami a slunce dovnitř nepouštět.

Rachel Harrisová ze sdružení klimaticky přemýšlejících architektů vidí budoucnost nikoli v klimatizacích a dalších strojích, nýbrž v jednoduchých, dávno osvědčených metodách: „Když je orientace, stínění a proudění vzduchu správně navržené, mělo by to stačit pro příjemné podmínky, i ve stále extrémnějším klimatu – bez nutnosti zapínat klimatizaci,“ uzavírá pro Guardian.

Video  Jak se bránit před extrémními vedry?  - Videohub
Video se připravuje ...

Uživatel_5584560 ( 30. srpna 2022 12:07 )

Nevím, jak by se dalo vydržet v tropických dnech v rozpáleném městském bytě. Mám klimatizaci již několik let a bez ní bych v mém podkrovním bytě asi nevydržela v letních měsících. Proto jsem si ji objednala na stránkách http­s://ww­w.kl­imas­plit­.cz/mon­taz-klimatizace/ , kde zajišťují i servis klimatizací. Snažím se o co největší energetickou úsporu, proto mám třídu A+++ klimatizace.

Zobrazit celou diskusi