Šéf Tálibánu povede zemi, ve vládě je i „řezník“ Barádar. Kdo jsou noví vůdci Afghánistánu?

Po převzetí moci nad Afghánistánem chystá Tálibán novou vládu, která (byť nadále islamistická) má být inkluzivní a reformní. Když se však podíváme na současné vedení hnutí, není vyloučeno, že se nová vláda bude dost podobat předchozímu tvrdému režimu.

Tálibán uvádí, že jednání o složení vlády jsou v konečném stadiu a hnutí prý o vládě brzy vydá prohlášení.

Mejvýše postaveným mužem Afghánistánu se má stát duchovní Hajbatulláh Achúndzáda (60). Šéfem, totiž hlavou Islámského emirátu Afghánistánu, se stal roku 2016, když jeho předchůdce Achtara Mansúra zabil americký dron (Mansúr nahradil zakladatele Mohammeda Omara, jenž roku 2013 zemřel na tuberkulózu).

Premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům Umara. Agentura AP napsala, že do přechodné vlády se dostaly osobnosti, které v uplynulých letech stály v čele boje proti koalici vedené Spojenými státy a vládě v Kábulu. V kabinetu zřejmě nezasedne nikdo, kdo by nebyl členem Tálibánu.

Zástupcem Achunda bude Abdul Ghaní Barádar, který vedl jednání s USA a podepsal smlouvu o definitivním stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Ministerstvo vnitra povede Sirádžuddín Hakkání, syn zakladatele sítě Hakkání, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Ministrem obrany se stane Muhammad Jakúb, syn mully Muhammada Umara.

Achúndzáda pochází z jižní provincie Kandahár, domovské základny Tálibánu. Etnicky je Paštún, jako celé jádro Tálibánu; jeho rodné jméno znamená Boží dar. Jeho otec byl imámem a náboženským učencem, po sovětské invazi (1979) do Afghánistánu se rodina přestěhovala do sousedního Pákistánu. Hajbatulláh Achúndzáda tam chodil do islámského semináře – madrasy.

„Konzultace o nové vládě jsou téměř u konce. Islámská vláda, již brzo vyhlásíme, se stane pro národ modelem. O účasti velitele (Achúndzády) ve vládě není pochyb,“ řekl Inamulláh Samanganí z kulturní komise Tálibánu.

Podle TOLOnews bude vláda Tálibánu podobná íránské. Írán má prezidenta a vládní kabinet a také nejvyššího vůdce, který je náboženskou autoritou a držitelem nejvyšší funkce v zemi. Má pravomoc určovat politiku a zamítnout zákony a může zrušit rozhodnutí prezidenta.

Duchovní s nejistým zdravím

V 80. letech se Achúndzáda přidal k mudžáhedínům čili džihádistickému odboji proti komunistům. Když se z mudžáhedínů roku 1994 začalo formovat hnutí Tálibán, byl jedním z prvních členů. Podle některých zdrojů se zabývá spíše právními a náboženskými otázkami než vojenskými a je oceňován za to, že se mu podařilo sjednotit různé frakce Tálibánu pod společným vedením.

Podle deníku New York Times se však v momentě, kdy Tálibán ovládl provincii Faráh, stal členem tamní náboženské policie, tedy tvrdě dohlížel na uplatňování práva šaría. Po dalších funkcích v tálibánské justici se vrátil zpátky k náboženství, šel do Kandaháru učit na madrasu.

Zakladatel Tálibánu se vrátil po 20 letech do Afghánistánu: Řezníka vítali jako hrdinu!

Po svržení tálibánské vlády roku 2001 se stal předsedou tálibánské rady náboženských učenců, v podstatě „vůdcem džihádu“, a později šéfem soudů šaríi. Vůdcům Omarovi i Mansúrovi byl náboženským poradcem, než převzal jejich funkci. „Mohl by dokázat lépe integrovat mladší a militantnější generaci,“ komentoval pro CNN roku 2016 jeho nástup Thomas Ruttig ze Sítě analytiků Afghánistánu. 

Nadále se, alespoň veřejně, vyjadřuje hlavně k otázkám víry, a i to dost vzácně. Jsou pochybnosti o jeho zdraví.

Pod Achúndzádou je rada víc než dvaceti vysokých představitelů, která mj. jmenuje nejvyšší vůdce.

Achúndzádovým zástupcem a dvojkou Táibánu je aktuálně Abdul Ghaní Barádar (cca 53), jeden ze spoluzakladatelů Tálibánu. Roky 2010-18 strávil v pákistánském vězení, načež se stal vedoucím politické kanceláře Tálibánu v katarském Dauhá.

Tam nedávno představitelé Tálibánu vyjednávali s americkými diplomaty, dohodli se mj. právě na stažení amerických vojsk, které se právě završuje. V červenci zase Barádar jednal s čínským ministrem zahraničí, připomněla CNN. V minulých dnech se triumfálně vrátil do vlasti.

Tihle teď vládnou Afghánistánu: Terorista v hledáčku FBI i syn zakladatele Tálibánu

Vysoko v hierarchii stojí i nejstarší syn prvního vůdce, Mohammad Jakúb. Je hlavou vojenského výboru Tálibánu, na starosti má dohled nad provinčními veliteli – a nejspíš je de facto vojenskou hlavou Tálibánu, pokud jde o boj, poněvadž současný šéf oproti svým předchůdcům není vojevůdce, nýbrž duchovní.

Vysoké funkce v novém kabinetu zaujmou podle zdrojů Reuters vedle mully Mohammad Jakúba i syn zesnulého zakladatele hnutí mully Mohammada Umara, a Šer Mohammad Stanikzáí. Ten dosud působil jako zástupce šéfa politické kanceláře Tálibánu Barádara.

Mulla Jakúb se snaží přivést do vlády spíš vojenské prvky na rozdíl od druhého nejvyššího muže Tálibánu mully Barádara, který staví na prvcích politických, píše list Hindustan Times. Mulla Jakúb podle indického deníku prohlásil, že ti, kteří žili v luxusu v katarské metropoli Dauhá, nemohou diktovat podmínky těm, kteří vedli svatou válku proti americkým okupačním silám.

Tradičním sídlem Tálibánu je přitom Kandahár, kde má své stoupence právě Jakúb. „Kandahárská frakce byla v minulosti v rozhodovacím procesu vlivnější, ale síť Hakkání nyní posílila, protože se ujala kontroly nad Kábulem,“ řekl Reuters jeden z velitelů Tálibánu, který si nepřál být jmenován. Kdo je v síti Hakkání a co jsou zač?

Věrným spojencem, vlastně spíš součástí Tálibánu, je starší skupina zvaná klan Hakkání. Její představitelé zastávají pár vysokých funkcí v Tálibánu, píše CNN. Zároveň mají už dlouho „pracovně“ i příbuzensky blízko ke členům Al-Káidy  v Afghánistánu – včetně svého času Usámy bin Ládina ze Saúdské Arábie, který do Afghánistánu přijel bojovat proti Sovětům.

Síť sama o sobě také figuruje na seznamech teroristických organizací. Hlavou klanu a zároveň jeden ze zástupců hlavy Tálibánu je Sirádžuddín Hakkání. Spojené státy na něj roku 2009 vypsaly odměnu 5 milionů dolarů, později to zvýšily na dvojnásobek.

Vysoké postavení v Tálibánu má i jeho strýc Chalíl Ur-Rehmán Hakkání, jak ve vojenské hierarchii, tak v získávání financí pro bojovníky. Figuruje na speciálním americkém seznamu globálních teroristů, „oceňují“ jej na pět milionů dolarů.

Zároveň pro Tálibán i Al-Káidu pracuje třicátník Kári Zia Ur-Rehmán, působící v provincii Kúnar na hranici s Pákistánem. Plánoval a vedl tam útoky proti silám NATO, zřizoval výcvikové tábory pro sebevražedné útočníky. Roku 2013 afghánská armáda informovala, že ho zabil útok dronu, o tři čtvrtě roku později však serveru NBC News potvrdil, že nálet na rozdíl od jiných přežil.

Důležití jsou v islamistické hierarchii i guvernéři dosazení do čela klíčových provincií. Hadždží Vafá vládne Kandaháru, Hádždží Tálib v Hilmandu a Nidá Muhammad v Nangarháru.

Více je slyšet o třech mluvčích hnutí. Zabíhulláh Mudžáhid je oficiálním mluvčím Islámského emirátu Afghánistán od roku 2007, kdy byl zatčen jeho předchůdce.  Ve funkci mimo jiné potvrzoval nebo vyvracel vinu Tálibánu na konkrétních útocích v zemi.

Svá sdělení publikuje na twitteru (sleduje ho skoro 370 tisíc lidí), s novináři komunikoval po telefonu. Mnozí zasvěcení soudí, že nejde o skutečnou osobu, ale že tímto jménem komunikovalo za Tálibán víc lidí.

Reportér CNN Nic Robertson s Mudžáhidem roku 2009 natočil interview. Zpovídaný však měl na hlavě šátek a ke kameře se postavil zády. A jiným novinářům pak mluvčí telefonoval, že před kamerou byl podvodník, už potrestaný.

Každopádně když Tálibové obsadili Kábul, kdosi vystupující jako Zabíhulláh Mudžáhid uspořádal v prezidentském paláci tiskovou konferenci, tentokrát se kamerám ukázal.

Suhajl Šahín je dlouholetým mluvčí politické kanceláře Tálibánu v Dauhá a nyní má na starosti mezinárodní média. Ta arabská řeší jeho kolega Muhammad Naím.

Tálibán po svém srpnovém nástupu k moci slíbil, že do vlády přizve více stran. Hnutí se také snaží vystupovat umírněněji než dříve, mnozí Afghánci mu ale nevěří.

Analytici v posledních dnech upozorňují, že Tálibán není zdaleka tak jednotný jako pod vedením mully Umara v 90. letech. „Mulla Umar měl absolutní moc. Cokoli řekl, museli všichni poslechnout,“ prohlásil pákistánský odborník na Tálibán Zahíd Husajn. Zdroje z hnutí agentuře Reuters řekly, že Tálibán tvoří různé skupiny, jejichž zájmy a priority se při jednání o vládě musí vzít v úvahu.

Ve struktuře Tálibánu/Islámského emirátu pak jsou tzv. komise, v podstatě ministerstva. Přinejmenším patnáct jich pokrývá oblasti jako rozvědky, vojenství, hospodářství, náboženská kázání, zemědělství, vztahy s civilisty, výcvik a vyšší vzdělání, energetika, veřejné práce, kultura, multimédia… Politickou komisi vede Abdul Hakím, který v Dauhá vedl vyjednávače. Aktivní je v komisi i Anas Hakkání, jenž nyní za Tálibán vyjednává s dalšími afghánskými figurami o nové vládě. Až se situace uklidní a Tálibán dá formálně dohromady novou afghánskou vládu, dozvíme se patrně víc.