Sobota 19. června 2021
Svátek slaví Leoš, zítra Květa
Jasno 32°C

Rozmach dronů v zemědělství: Vraždí moly, myši a další škůdce, nahradí ubývající včely?

Autor: mav, Independent - 
27. března 2021
10:20

Malé drony neboli rychlí „umělí predátoři“ likvidují moly, aby udrželi delikátní prostředí ve sklenících, píše deník Independent. Jiné bezpilotní letouny umějí zabíjet myši nebo jiné škůdce, práškovat namísto zakázaných letadel a další zase mohou nahradit ubývající včely.

Vývoj bezpilotních letounů neboli dronů postupuje i díky vojenskému výzkumu a nejrůznější modely pronikají i do soukromých odvětví. Široké uplatnění nacházejí drony v zemědělství: zpravidla mají za úkol fotit a filmovat, ale některé se pouštějí i „do akce“. Tak jako maličký likvidátor molů.

Ve sklenících moli dokážou napáchat nepěknou paseku. Jakmile dovnitř proniknou, je to pro ně jako rajská zahrada: neohrožují je žádní predátoři a mohou se libovolně množit a krmit – což umějí docela rychle. Někteří pěstitelé je hubí insekticidy, tedy jedy, ale je to dvojsečná zbraň.

„Nabízím jedinečné produkty, u kterých postřiky nepřicházejí v úvahu, a ani je nechci,“ řekl agentuře AP Rob Baan, který ve skleníku pěstuje řeřichu. Jeho nizozemská firma Koppert Cress vyváží sazenice, rostliny i květy do špičkových restaurací po celém světě.

Firma PATS přišla s řešením: místo přirozeného predátora vyvinula nepřirozeného. Jednoduchý útočný dron. Jakmile takto chráněným skleníkem poletuje mol, zachytí ho a lokalizuje systém kamer a vyšle na něj drobnou stíhačku. Dron se na první pohled moc neliší od nejlevnějších hraček-kvadrokoptér, kromě čtyř vrtulí prakticky nemá žádnou extra výbavu – mola zmasakruje prostě rotorem. A hned se zase vrátí na základnu s nabíječkou.

Rozdíl proti hračkám je v celém systému – citlivé kamery mola rychle zaznamenají a umělá inteligence ho pozná od jiného hmyzu. „Mají zabíjet jen škůdce, ne prospěšný hmyz,“ popisuje Baan. „Takovou berušku zabít nechcete, dost pomáhá proti mšicím. A za jednoho čmeláka platím nejméně padesát centů (13 Kč), to je docela drahé.“

Čmelák a pesticidy

„Jdi s tou chemií do ha…,“ oboří se Rudolf Hrušínský v roli doktora na Júlia Satinského neboli Štefana, pilota práškovacího letadla Čmelák, ve filmu Vesničko má středisková. Takové „kobercové nálety“ s pesticidy místo bomb jsou v našich (a evropských) končinách zakázané od roku 2009, letecké postřiky lze povolit jen jistými výjimkami.

Výjimky by se mohly týkat i dronů: insekticidy, herbicidy a další jedy mohou aplikovat z malé výšky, s vysokou přesností, a tedy jich použít daleko méně. V Japonsku či Jižní Koreji se bezpilotní práškování osvědčilo na malých farmách v hornatém terénu, kde se klasickým letadlům špatně manévruje a helikoptéry vyjdou draze. Američané z dronů postřikují například vinice. Z bedlivého sledování polí či vinic – opět prostřednictvím dronů a jejich kamer včetně infračervených – zase lze rychle zhodnotit, v jaké kondici úroda je a zda je postřik zrovna potřeba.

Nedostatek predátorů je problém pro celou Austrálii, například myši zavlečené ze Starého světa tam přirozených nepřátel moc nemají. Ročně tak umějí napáchat i miliardové škody na úrodě. I letos hovoří o ráně biblických rozměrů a „kobercích myší“, které v některých australských státech lezou i do domů, žerou úrodu, možná dokonce způsobily pětidenní výpadek internetu v Jižní Austrálii.

Roger Woods dvacet let létal ve vojenském vrtulníku Black Hawk, teď už místo v kokpitu sedí v kancelářské židli a pilotuje daleko menší stroje – vstříc menším nepřátelům. Svými drony roznáší pasti na myši, zrní otrávené fosfidem zinečnatým. Rozsypat je namátkově by znamenalo riskovat, že jed sežere jiná zvěř. Takto se ho snaží distribuovat právě tam, kde zrovna myši řádí, píše Independent. Za jednu noc prý jeden dron pokryje 184 hektarů.

Zemědělské drony nemusejí být jen ničitelé, některé umějí i „tvořit“. Včel a dalších opylovačů po celém světě ubývá a nejrůznější koumáci zkoušejí je nahradit. Lze to třeba ručně, štětečkem, ale celý sad takhle opylovat nezvládnete. Rozstřikovat pyl fukary je zase neefektivní, potřebujete ho moc a pyl je drahý (náročný na sběr). Naději nabízejí malé drony – pokud ale používají štěteček, musí velmi přesně manévrovat, aby květ nepoškodily.

Japonští inženýři proto vymysleli úžasně jednoduchý zlepšovák: dron dostal bublifuk, kterým květy ostřeluje. „Stabilní membrána a velký povrch mýdlových bublin je vhodným prostředkem pro doručení lehoučkých pylových zrn. Mýdlo je levné a ekologické, navíc bubliny nepoškodí květy,“ popsal Ejdžiro Mijako z univerzity JAIST. Drony se také pokusně využívají k sadbě a jiné by dokonce mohly nahradit sběrače ovoce, zvláště když kvůli covidovým omezením nebyla možná sezónní příhraniční migrace za prací.

Video Dokument PBS byl natočen pomocí robotického kolibříka - Youtube @Nature on PBS

Drony v zemědělství. Drony v zemědělství. | Jan Neomillner, Yamaha, ČTK/AP

Zobrazit celou diskusi
Další videa