Tajné životy prvních dam USA: Bidenová boří tabu. Co prozrazují portréty ostatních?

Jill Bidenová se rozhodla po inauguraci svého muže zapsat do historie jako vůbec první první dáma, která bude pokračovat ve své kariéře. Zatímco Joe Biden bude řídit Spojené státy z Oválné pracovny, první dáma bude dál učit angličtinu na vysoké škole Northern Virginia Community College.

Složitou a občas i kontroverzní funkci první dámy po staletí formovaly pozoruhodné ženy, které se ne vždy dostaly do centra pozornosti. Hold jim vzdává výstava s názvem Všichni na mě upírají zrak: První dámy Spojených států, kterou si na webových stránkách Národní portrétní galerie ve Washingtonu D. C. můžete prohlédnout z pohodlí domova.

Za zády prezidentů

Od Marthy Washingtonové až po Michelle Obamovou oslavuje tato výstava ženy, které využily svého jedinečného postavení k ovlivnění politického a sociálního diskurzu všemi možnými způsoby.

„Skrze portréty výstava ukáže příběhy a osobnosti jednotlivých dam, přiblíží myriády výzev, jimž čelily, i jejich největší úspěchy,“ láká galerie. „Název výstavy – Všichni na mě upírají zrak – odkazuje na dopis z roku 1844, který napsala Julia Gardinerová Tylerová své matce, když si vzala prezidenta Johna Tylera.“

Melanii střídá v Bílém domě „doktorka B“: Malá, milá, ale přísná učitelka

Z portrétu Marthy Washingtonové vyzařuje mateřský pocit. | Gilbert Stuart /Národní portrétní galerie

Jako úplně první dáma Spojených států neměla Martha Washingtonová žádný precedens, který by mohla následovat, a proto se při budování své pozice inspirovala na starém kontinentu. Kurátorka Gwendolyn DuBois Shawová pro BBC Culture uvedla: „Vzhledem k tomu, že v nových Spojených státech nebyla tradice monarchie, našla první dáma inspiraci v britských koloniálních subjektech. Když šla Washingtonová mezi lidi, titulovali ji Lady Washingtonovou, protože tak se v té době oslovovaly ženy jejího postavení. Prvním dámám se začalo říkat jménem až na konci 19. století.“

Její portrét byl namalován v době, kdy se svým mužem žili ve Filadelfii, tehdejším hlavním městě USA. Zdá se, že Martha na obrazu vyzařuje atmosféru matky národa, která však vyžaduje respekt, a ten jí obyvatelstvo s radostí přiznalo.

Abigail Adamsová bojovala za práva žen a chtěla, aby ji titulovali označením paní prezidentka. | Neznámý/Kolekce Fenimore Art Museum

Portrét její nástupkyně Abigail Adamsové, která se stala první dámou v roce 1797, vyzařuje inteligenci a odhodlání. Adamsová byla více politicky aktivní, zasazovala se o práva žen, vzdělání a zrušení otroctví. „Chtěla být nazývána paní prezidentovou, ale lidem se to nelíbilo, bylo to pro ně příliš troufalé,“ uvedla pro BBC DuBois Shawová. Zdá se, že Adamsová se stejně jako mnoho dalších prezidentských manželek ve své roli opravdu realizovala. „Řada těchto žen byla velmi chytrá, opravdu ambiciózní a zajímala se o politiku, kvůli svému pohlaví se však o úřad prezidenta nemohly samostatně ucházet,“ vysvětluje kurátorka.

„Mary Lincolnová našla v politice velké zalíbení. Chtěla být první dámou, protože nemohla být prezidentkou,“ uvádí DuBois Shawová, podle které si tím vysloužila špatnou pověst. „Lidé o ní říkali, že byla panovačná, což je způsob, jakým se i dnes mluví o ženách v prominentních funkcích.“

Mary Lincolnová měla politické ambice, které mohla realizovat jen skrze roli první dámy. | Mathew Brady Studio/Národní portrétní galerie

Mnoho dalších dam se spoléhalo na tahání za nitky v zákulisí, protože neměly k dispozici žádné jiné prostředky. Dolley Madisonová byla známá zejména svými diplomatickými schopnostmi spojovat protivníky a rozvíjet strategická přátelství s mocnými muži a jejich manželkami. „Na to, jak málo možností první dámy na přelomu 19. a 20. století měly, je pozoruhodné, kolik toho dokázaly,“ vysvětluje kurátorka výstavy.

Dolley Madisonová byla známá zejména svými diplomatickými schopnostmi. | William S. Elwell/Národní portrétní galerie

Eleanor Rooseveltové vyčítali její současníci překračování konvencí. | Douglas Chandor/Bílý dům

S příchodem 20. století se role první dámy stala mnohem více veřejnou. Vzhledem k tomu, že pozice nebyla nikdy přesně definovaná, tisk a veřejné mínění se často rozcházejí v tom, jaká přesně by první dáma měla být. Rozdílné pohledy pak zrcadlí debatu o postavení žen ve společnosti.

Eleanor Rooseveltová byla nepochybně jednou z nejviditelnějších a nejvlivnějších prvních dam minulého století. Kvůli omezené mobilitě Franklina D. Roosevelta (obrna jej upoutala na vozík) ho Eleanor často zastupovala. Během Velké hospodářské krize hodně cestovala, aby posoudila federální záchranné programy, a za druhé světové války navštěvovala po celém světě americké vojáky.

Jako mimořádně plodná spisovatelka je i na svém portrétu vyobrazena s perem. Ačkoli je v dnešní době brána jako synonymum pro úspěch, ve své době si často vysloužila kritiku. DuBois Shawová dokonce během přípravy výstavy narazila na odznak demokratické kampaně, který říkal: „Ani nám se Eleanor nelíbí!“ Podle kurátorky ji její vlastní strana nechtěla odpustit to, že se vymykala konvencím.

Mamie Eisenhowerová v jejich proslulých růžových šatech. | Thomas Edgar Stephens/Bílý dům

Manželka generála Eisenhowera se nechala namalovat ve svých proslulých růžových šatech, které oblékla na inauguraci v roce 1953. Pro poválečná konzervativní média splňovala Mamie Eisenhowerovávšechny představy o první dámě. „Lidé ji milovali, protože představovala dokonalou hospodyňku, kterou média tolik protlačovala,“ vysvětluje kurátorka. Navzdory svému vnějšímu obrazu se však nebála postavit některým konvencím, například trvala na účasti afroamerických dětí na velikonočních oslavách v Bílém domě, ze kterých byly dříve vyloučeny.

Jacqueline Kennedyová, největší celebrita Bílého domu. | Boris Chaliapin/ Národní portrétní galerie

Titul nejobdivovanější první dámy náleží, i přes její smutný život, Jacqueline Kennedyové. Její zručná diplomacie například přesvědčila Francii k zápůjčce obrazu Mona Lisa Spojeným státům. Jako první dáma zažila smrt svého novorozeného syna Patricka, ke které došlo pouhé tři měsíce před atentátem na jejího manžela v roce 1963. Její pozoruhodná statečnost během této doby z ní učinila symbol síly pro truchlící národ.

Na tažení proti konvencím se vydala Betty Fordová, která se nebála otevírat velmi tabuizovaná témata. Podporovala legalizaci potratů a rovná práva žen a mužů. Její otevřené přiznání rakoviny prsu povzbudilo miliony žen ke screeningu prsou, což zachránilo nespočet životů. Po odchodu z Bílého domu byla stejně upřímná ohledně své závislosti na lécích a alkoholu. Po vyléčení se v roce 1983 založila Centrum Betty Fordové pro léčení závislých v Long Beach.

Betty Fordová se nebála otevírat tabuizovaná témata. | Everett Raymond Kinstler /Národní portrétní galerie

Podle kritiků působí Hillary Clintonová na svém portrétu povýšeně. | Ginny Stanfordová/Národní portrétní galerie

Portrét vznikl v roce 2006, kdy frustrace z neslavného konce Billa Clintona v Bílém domě byla dávno za ní a bitvu o prezidentský úřad měla teprve před sebou. V této době byla právě znovuzvolena do senátu za New York – v horní komoře federálního Kongresu stát reprezentovala jako vůbec první žena.

Laura Bushová s knížkou, jakožto bojovnice za vzdělání. | Aleksander Titovets /Národní portrétní galerie

Její nástupkyně Laura Bushová, která se coby vystudovaná školní knihovnice zaměřila na programy dětské gramotnosti, byla pro konzervativní kulturní instituce mnohem přijatelnější. Na portrétu je proto vyobrazena s přátelským úsměvem a s otevřenou knihou na klíně. 

Portrét Michelle Obamové je oceňován jak kritiky, tak jejím mužem. | Amy Sheraldová/Národní portrétní galerie

Navzdory tomu, že Michelle Obamová pocházela z podobného právního prostředí jako Clintonová, nezájem o politiku z ní učinil mnohem populárnější první dámu. Obamovi si uvědomovali historický význam toho, že se stali prvním afroamerickým prezidentským párem v historii, a proto vybrali černé umělce pro zvěčnění svých portrétů. „Obraz zachycuje krásu, inteligenci, šarm i 'žhavost' mé ženy,“ pochválil Obama práci Amy Sheraldové, kterou ocenili i kritici.

Melania Trumpová zatím svůj portrét od malíře nemá, v galerii ji tedy reprezentuje fotografie, která toho o ní příliš neprozrazuje. | Regine Mahaux Weaverová/Bílý dům

Působení Obamové ve funkci první dámy nemohlo být odlišnější od přístupu Melanie Trumpové, kterou si bude svět pamatovat hlavně kvůli její znepokojující vánoční výzdobě a kontroverznímu redesignu růžové zahrady Bílého domu.

I vzhledem k nedávným událostem ve Washingtonu, kdy příznivci Donalda Trumpa vtrhli do Kapitolu, si BBC Culture klade otázku, co se stane s jejím oficiálním portrétem. Pro výstavu ji reprezentuje její oficiální fotografie, na které má svůj typický chladný pohled a vyžehlené rysy v obličeji, jež odhalují velmi málo o její osobnosti - stejně jako ona sama.

Melania opustí Bílý dům jako „spráskaný pes“, její popularita klesla. A loučí se videem

Jill Bidenová bude zcela jistě odlišnou vykonavatelkou role první dámy a její portrét bezpochyby vzbudí velký zájem. Ale možná ne tak velký zájem jako portrét jejího potenciálního nástupce. Pokud se totiž viceprezidentka Kamala Harrisová vydá ve stopách Joea Bidena a Američané si ji zvolí prezidentkou, doplní portréty prvních dam první první muž, uzavírá BBC Culture.