Video se připravuje ...
Zdroj: Blesk Zprávy/Správa státních hmotných rezerv
Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.
Ceny ropy v Asii prudce klesají. Důvodem je dvoutýdenní příměří na Blízkém východě, které vyvolalo na trhu úlevu a naději, že se obnoví tok ropy a plynu Hormuzským průlivem, důležitou tepnou světového energetického obchodu.
Cena severomořské ropy Brent kolem 07:20 SELČ klesala o 13,2 procenta na 94,87 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 14,7 procenta a prodávala se za 96,34 dolaru za barel.
Trump podmínil příměří otevřením Hormuzského průlivu, s čímž podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího Teherán souhlasil. Arakčí podle agentury AFP také uvedl, že průjezd Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech povolen „na základě koordinace s íránskými ozbrojenými silami a s náležitým ohledem na technická omezení“.
Podle agentury AP není z vyjádření jasné, zda Írán skutečně hodlá umožnit volnou plavbu v této klíčové vodní cestě pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu.
Plán podle agentury AP, která se odvolává na nejmenovaného regionálního představitele, předpokládá, že Írán a Omán budou vybírat poplatky od lodí proplouvajících průlivem. Tento představitel uvedl, že Írán by získané peníze použil na rekonstrukci.
Americký prezident oznámil, že je připraven jednat o příměří necelé dvě hodiny před vypršením svého ultimáta, do kdy měl Teherán uzavřít se Spojenými státy dohodu. Trump v úterý pohrozil zničením „celé jedné civilizace“, pokud Írán na dohodu nepřistoupí.
Situace námořníků v Perském zálivu zůstává napjatá, sdělilo dnes agentuře DPA sdružení německých rejdařů (VDR). Po americko-izraelském útoku na Írán Teherán prakticky zablokoval klíčový Hormuzský průliv. Podle VDR představuje zpráva o dvoutýdenním příměří pozitivní signál, dosud však nejsou jasné podrobnosti a lodím nikdo nezaručil bezpečnou plavbu. Podle údajů VDR uvázlo od vypuknutí války 28. února v Perském zálivu více než 2000 obchodních lodí s přibližně 20.000 námořníky na palubě. Nejméně 50 z toho tvoří plavidla německých lodních společností.
Norské obchodní lodě zatím Hormuzským průlivem plout nebudou, uvedl norský svaz rejdařů. Podle šéfa svazu tam zatím není zaručena bezpečnost plavby.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. V důsledku íránské faktické blokády Hormuzského průlivu, který je klíčovou vodní cestou pro vývoz ropy a zemního plynu z Perského zálivu, značně vzrostly ceny těchto komodit na světových trzích.
Vážení čtenáři,
prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.
Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.
Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.
Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.









Tak hlavně, že Donald tvrdí, že jde o vítězství USA....to je fakt mamlas.... 👎