ONLINE: Trump hrozí dalšími útoky na Írán. A Teherán prosí o dohodu?

Spojené státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa možná budou muset znovu zaútočit na Írán. Trump podle Reuters rovněž řekl, že Teherán prosí o dohodu s Washingtonem.

Středeční setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu následuje méně než týden poté, co do Pekingu zavítal americký prezident Donald Trump. Agentura AFP v této souvislosti napsala, že mezi Ruskem a Čínou panuje výjimečný vztah, Peking má ale v mnoha ohledech ekonomickou převahu.

Čína je největším světovým odběratelem ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž přispívá k financování války na Ukrajině. „Pro Putina je tento vztah zjevně důležitější než kdy jindy,“ tvrdí Natasha Kuhrtová z londýnské univerzity King's College. AFP připomíná, že obě země jsou dlouhodobými partnery Íránu i Severní Koreje a zároveň se obě stavějí proti světovému řádu ovládanému Spojenými státy a Západem

Aktuální íránský mírový návrh pro vyjednávání se Spojenými státy požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů, zrušení sankcí a konec bojů na všech frontách včetně Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v zájmu jednání odkládá útoky na Írán původně avizované na dnešek.

Teherán předložil Washingtonu návrh, který počítá také s uvolněním zmrazených íránských fondů, stažením amerických vojáků z okolí Íránu a uhrazením škod vzniklých válkou, napsal Reuters s odkazem na Gharíbabádího vyjádření citované íránskou státní agenturou IRNA.

Dobré ráno. 

Ceny ropy dnes klesají poté, co americký prezident Donald Trump ohlásil, že odložil útoky na Írán původně naplánované na dnešek. Cena severomořské ropy Brent po 7:00 SELČ klesala o 2,1 procenta na 109,78 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala 1,54 procenta na 106,99 dolaru za barel.

„Ačkoli Trumpův signál poněkud zmírnil bezprostřední tlak, základní rizika přetrvávají,“ uvedl tržní analytik Tim Waterer ze společnosti KCM Trade. „Trh nyní sleduje, zda Trumpovy výroky znamenají skutečný posun směrem k uklidnění situace, nebo jde jen o taktickou pauzu,“ dodal.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující konflikt na Blízkém východě. Čerstvé zprávy zde najdete zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Trump na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Trump to dnes oznámil na své sociální síti Truth Social, kde zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

„Katarský emír Tamím bin Hamad Sání, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a prezident Spojených arabských emirátů šajch Muhammad bin Zajd Nahaján mě požádali, abych odložil náš plánovaný vojenský útok na Íránskou islámskou republiku (...),“ napsal Trump. Uvedl, že tito „skvělí vůdci a spojenci“ se domnívají, že vznikne dohoda s Teheránem, která bude přijatelná pro USA, země Perského zálivu i další státy. „Tato dohoda bude zahrnovat, což je důležité, žádné jaderné zbraně pro Írán!“ sdělil.

Trump uvedl, že z úcty ke zmíněným státníkům nařídil americkému ministrovi obrany Petu Hegsethovi, šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Danielu Caineovi a armádě Spojených států, že plánovaný úterní úder na Írán se neuskuteční. „Dále jsem jim však nařídil, aby byli připraveni na plný a rozsáhlý útok na Írán, pokud nebude dosaženo přijatelné dohody,“ dodal.

V Teheránu pokračují provládní demonstrace na podporu stávajících vůdců a s připomínkou zesnulého Ájatolláha. 

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. V dnes zveřejněné zprávě to podle agentury AFP uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).

Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmích. Zpráva se zabývá situací na palestinských území včetně okupovaného Západního břehu a východního Jeruzaléma v období od říjnového útoku do května 2025.

Spojené státy prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Třicetidenní výjimku ze sankcí Spojené státy poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě. V dubnu toto opatření Washington prodloužil.

„Americké ministerstvo financí vydává dočasnou 30denní všeobecnou licenci, která umožní nejvíce zranitelným zemím dočasný přístup k ruské ropě uvázlé na moři,“ napsal Bessent. Zároveň poznamenal, že výjimka pomůže přesměrovat stávající dodávky do nejpotřebnějších zemí tím, že se omezí možnosti Číny hromadit zlevněnou ruskou ropu.

Poté, co Írán uvedl, že zavedl nový mechanismus pro kontrolu lodí v Kormuzu, íránské Revoluční gardy dnes odpoledne vzkázaly, že blíže neupřesněnému systému povolení ze strany Teheránu by mohly v budoucnu podléhat i podmořské optické kabely vedoucí po dně Hormuzského průlivu. Gardy se podle AFP v prohlášení odvolávaly na „absolutní suverenitu“ íránského režimu nad průlivem.

Od počátku války mezi Izraelem a Hizballáhem, která začala 2. března, zahynulo v Libanonu při izraelských úderech již 3020 lidí, včetně 211 dětí. Dnes to podle agentur oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Při útocích bylo zraněno nejméně 9273 lidí. Počet obětí v Libanonu každým dnem narůstá navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna a které bylo v pátek prodlouženo o dalších 45 dní.

Írán u hranic s Irákem zaútočil na skupiny napojené na Spojené státy a Izrael, uvedla agentura ISNA s odvoláním na revoluční gardy. Ty tvrdí, že jde o teroristické skupiny, které do Íránu pašovaly zbraně. Děje se tak v době křehkého příměří, které vstoupilo v platnost 8. dubna.

Skupiny sídlící na severu Iráku byly napadeny v íránské provincii Kurdistán ve městě Báneh. Podle revolučních gard se pokoušely do země propašovat velkou zásilku amerických zbraní a munice.

Írán zřídil nový mechanismus spravující Hormuzský průliv. Na sociálních sítích to uvedly íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a námořnictvo revolučních gard. Přesné pravomoci této nové struktury zatím nebyly zveřejněny, uvedla agentura AFP. Podle odborného časopisu Lloyd’s List bude mechanismus dohlížet na lodní dopravu a vybírat poplatky.

Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února. Íránský Úřad pro průliv Perského zálivu (PGSA) tak bude skrze svůj nově zřízený internetový účet poskytovat aktuální zprávy o operacích v průlivu.

Nový orgán by měl podle Lloyd’s List schvalovat, jaké lodě se mohou přes úžinu dostat, a zároveň vybírat za jejich proplutí poplatky. Lodě by měly povinně poskytnout podrobné informace o svém majiteli, pojištění, členech posádky a plánované trase plavby.

Komerční zásoby ropy velmi rychle klesají, jak dodávky z Perského zálivu dál narušuje válka na Blízkém východě. Novinářům to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že zásoby zbývají už jenom na několik týdnů, informuje agentura Reuters.

„Komerční zásoby klesají. Myslím, že nyní se velmi rychle vyčerpávají,“ řekl Birol novinářům při příjezdu na schůzku ministrů financí skupiny G7. Uvolnění strategických zásob ropy podle něj přineslo na trh 2,5 milionu barelů ropy denně. Varoval ale, že zásoby nejsou nekonečné. S příchodem jarního setí a letní turistické sezony se zásoby budou vyčerpávat rychleji, protože poroste poptávka po naftě, hnojivech, leteckém palivu a benzinu.

Německý kancléř Friedrich Merz odsoudil víkendový dronový útok na Spojené arabské emiráty (SAE), přisoudil ho Íránu. Dron způsobil požár u jaderné elektrárny na západě SAE, radioaktivita neunikla. 

Systémy protivzdušné obrany SAE zaznamenaly v neděli tři drony, které pronikly přes západní hranici. Dva z nich se podařilo sestřelit, zatímco třetí zasáhl elektrický generátor v blízkosti jaderné elektrárny. Zraněné si útok nevyžádal a nezpůsobil ani únik radioaktivity. Emiráty tentokrát neukázaly ihned na Írán, v posledních týdnech jej však obvinily z několika dronových a raketových útoků.

„Nové íránské vzdušné údery proti Spojeným arabským emirátům a dalším partnerům ostře odsuzujeme. Útoky na jaderná zařízení jsou ohrožením bezpečnosti lidí v celém regionu,“ uvedl. Varoval také před další eskalací v konfliktu a vyzval Írán, aby začal s USA vést „vážná jednání“, aby přestal ohrožovat své sousedy a otevřel Hormuzský průliv, kterým běžně proudí do světa asi pětina světových dodávek ropy. Narušení dopravy v něm dopadlo na ceny pohonných hmot, a to i v Německu.

Vězněná íránská aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová byla dnes po více než dvou týdnech propuštěna z nemocnice v Teheránu domů. Podle agentury Reuters to uvedla nadace spravovaná její rodinou. Zdravotní stav 54leté aktivistky se v poslední době výrazně zhoršil, dvakrát upadla do bezvědomí a prodělala vážnou srdeční příhodu.

„Její uzdravení vyžaduje přísný lékařský dohled mimo vězeňské zdi. Vrátit ji do vazby znamená odsoudit ji k smrti,“ citovala nadace slova Kijány Rahmáníové, dcery vězněné aktivistky.

Prvního května nechaly úřady Mohammadíovou převézt do nemocnice v Zandžánu v severozápadním Íránu kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu. Její rodina ale požadovala, aby byla převezena do Teheránu, kde podle ní dostane lepší zdravotní péči.

Policie v zemích Evropské unie během několikaměsíční operace odhalila rozsáhlou internetovou síť účtů a stránek šířících propagandu íránských revolučních gard, které EU označuje za teroristickou organizaci. Policisté docílili smazání tisíců odkazů a zablokování hlavního účtu organizace na sociální síti X, uvedla dnes evropská policejní agentura Europol, která společnou operaci 19 zemí včetně Česka koordinovala.

Od poloviny února do konce dubna policisté objevili na 14.200 odkazů spojených s aktivitou gard. Propojená síť odkazů, stránek a účtů na sociálních sítích šířila propagandu organizace v řadě jazyků, vedle arabštiny a perštiny také v angličtině, francouzštině či španělštině. Operace zjistila, že Íránci používají rozsáhlou síť poskytovatelů internetových služeb sahající od Ruska po Spojené státy, čímž komplikují možnosti odhalení. Za stejným účelem činnost webů financují pomocí kryptoměn.

Šířený materiál sahal od projevů glorifikujících mučednictví zemřelých příslušníků íránských jednotek až k výzvám k pomstě za smrt ajatolláha Alího Chameneího, který zemřel při americko-izraelském úderu na konci února. Hlavní účet revolučních gard na síti X měl podle Europolu 150.000 sledujících.

Válka Spojených států a Izraele proti Íránu již stála firmy po celém světě nejméně 25 miliard USD (asi 522,5 miliardy Kč) a částka stále stoupá. Podniky se potýkají s prudce rostoucími cenami energií, narušenými dodavatelskými řetězci a přerušením obchodu Hormuzským průlivem. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters, která vychází z finančních zpráv zveřejněných společnostmi obchodovanými na burzách v USA, Evropě a Asii. Nejméně 274 společnosti uvedlo, že kvůli válce spustily obranná opatření ke zmírnění finančních dopadů, včetně zvyšování cen nebo omezování výroby, vyplývá z analýzy. Některé firmy také pozastavily výplatu dividend či zpětné odkupy akcií, propustily zaměstnance, zavedly palivové příplatky nebo požádaly o nouzovou státní pomoc. Pro srovnání, více než 100 firem do loňského října uvedlo, že americká cla zavedená v roce 2025 jim zvýšila náklady o více než 35 miliard USD.q

Propalestinští aktivisté uvedli, že izraelská armáda začala obsazovat první lodě jejich flotily směřující do Pásma Gazy. Podle stránek flotily se skupina lodí nacházela mezi Tureckem a Kyprem. Skupinu podle organizátorů tvoří přes 50 lodí. Vojenské námořnictvo podle izraelských médií lodě propalestinských aktivistů vyzvalo, aby změnily kurz plavby.

„Vojenské lodě zasahují proti naší flotile,“ uvedli organizátoři plavby Global Sumud Flotilla. Podle nich první izraelští vojáci začali obsazovat lodě aktivistů. Cílem plavby je podle předchozích informací přepravit pomoc do Pásma Gazy a narušit jeho námořní blokádu Izraelem. „Vlády teď musejí zasáhnout, aby zastavily tento čin pirátství,“ uvedli organizátoři k zásahu, který se podle jejich stránek děje v mezinárodních vodách mezi Tureckem a Kyprem.

Izraelské ministerstvo zahraničí dnes dopoledne označilo flotilu za provokaci. Podle něj je Pásmo Gazy „zaplavené pomocí“ a cílem akce je odvrátit pozornost od počínání Hamásu, který se odmítá odzbrojit. „Izrael neumožní narušení námořní blokády Pásma Gazy, která je v souladu s právem,“ uvedlo ministerstvo. Podle aktivistů blokáda naopak mezinárodní právo porušuje.

Jednání mezi Teheránem a Washingtonem za zprostředkování Pákistánu pokračují, potvrdil dnes mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Írán se podle něj nyní snaží o ukončení války, napsala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Americký prezident Donald Trump mezitím podle časopisu Fortune uvedl, že Írán se nemůže dočkat, až v mírových jednáních dohodu podepíše.

Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Írán podle Baghájího odpověděl na nový návrh mírové dohody předložený Spojenými státy. „Naše připomínky byly předány americké straně,“ uvedl na tiskové konferenci Baghájí.

Saúdská Arábie zachytila tři drony, které vletěly z iráckého vzdušeného prostoru, a varovala, že přijme nezbytná opatření, aby reagovala na jakýkoliv pokus o porušení své suverenity a bezpečnosti. V Iráku působí milice napojené na Írán, respektive jeho revoluční gardy, v rámci tzv. Osy odporu.

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou a při asijském obchodování stouply až na nejvyšší hodnotu za dva týdny, protože naděje na ukončení konfliktu v Íránu zeslábly. Nervozitu na trhu vyvolal útok na jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech (SAE). Investoři také očekávají, že americký prezident Donald Trump bude projednávat možné vojenské kroky vůči Íránu, což posiluje obavy z další eskalace napětí na Blízkém východě.

Kolem 8:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o dvě procenta na 111,40 USD za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 2,2 procenta a prodávala se za 107,75 USD za barel.

Cena Brentu v Asii stoupla nejvýše od 5. května a WTI nejvýše od konce dubna. Minulý týden ceny obou kontraktů vzrostly o více než sedm procent, protože se snížila naděje na uzavření mírové dohody, která by ukončila útoky na lodě v Hormuzském průlivu.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V dnes zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

Největší podíl na tomto nárůstu má podle zprávy Írán, kde bylo popraveno nejméně 2159 lidí, více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zároveň se jedná o nejvyšší číslo, které AI v této zemi od roku 1981 zaznamenala.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Izraelské síly dnes navzdory prodlouženému příměří opět provedly údery na jihu Libanonu, podle libanonských úřadů při nich zahynulo nejméně pět lidí, včetně dvou dětí. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na libanonské ministerstvo zdravotnictví. Zástupci Izraele a Libanonu se v pátek dohodli na prodloužení křehkého příměří uzavřeného minulý měsíc o dalších 45 dní. Izrael dlouhodobě tvrdí, že útočí na infrastrukturu a členy proíránského militantního hnutí Hizballáh. Proíránská šíitská skupina jednání Izraele a Libanonu zprostředkovaná USA odsuzuje.