ONLINE: Trump hrozí dalšími útoky na Írán. A Teherán prosí o dohodu?

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc. 

Ozbrojené síly Spojených států dnes oznámily, že se v Ománském zálivu nalodily na ropný tanker plující pod íránskou vlajkou, píše agentura AP. Podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM se loď Celestial Sea zřejmě snažila porušit americkou blokádu íránských přístavů. Plavidlo bylo prohledáno a přinuceno změnit kurz.

Spojené státy zahájily námořní blokádu Íránu začátkem dubna, jejím deklarovaným cílem je omezit příjmy íránského režimu z prodeje ropy. Podle agentury AP jde od té doby nejméně o páté plavidlo, které americké síly takto prohledaly.

Americký dolar dnes sestoupil ze šestitýdenních maxim. Dolů ho táhne oživení naděje na dohodu Spojených států s Íránem, která by ukončila válku na Blízkém východě. Dolarový index, jenž vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel kolem 18:00 SELČ 0,25 procenta na 99,10 bodu.

Ceny ropy se dnes snižují. Reagují tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka s Íránem skončí „velmi rychle“, píše agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 15:00 SELČ vykazovala pokles o zhruba 2,5 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 108,5 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela přes dvě procenta, a sestoupila tak pod 102 dolarů za barel.

Na trhu nicméně přetrvávají obavy z pokračujícího výpadku v dodávkách ropy z Perského zálivu. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,5 procenta z loňských tří procent. V aktualizovaném výhledu světové ekonomiky to dnes předpověděla Organizace spojených národů (OSN). Zhoršila tak svůj lednový odhad, ve kterém na letošní rok uváděla růst o 2,7 procenta. Dodala, že hospodářské vyhlídky podkopává nynější konflikt na Blízkém východě.

„Světová ekonomika je pod tlakem, protože krize na Blízkém východě zastiňuje růstové vyhlídky, vyvolává inflační tlaky a zvyšuje nejistotu na finančních trzích,“ uvedla OSN. V příštím roce očekává mírné zrychlení tempa růstu globální ekonomiky, a to na 2,8 procenta. V lednu nicméně předpokládala, že růst v příštím roce dosáhne 2,9 procenta.

Íránské revoluční gardy dnes pohrozily, že rozšíří válku za hranice Blízkého východu, pokud Spojené státy a Izrael znovu zaútočí na Írán, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v úterý opět pohrozil Íránu útoky, pokud Teherán nepřistoupí na dohodu o ukončení války. Trump ale také znovu vyjádřil naději, že nové údery nebudou nutné. Dohodu o míru zprostředkovává Pákistán, jehož ministr vnitra Mohsin Nakvi dnes opět přijel do Teheránu, napsala dnes AFP.

„Pokud se agrese proti Íránu bude opakovat, válka se tentokrát rozšíří daleko za hranice regionu a naše zničující údery vás rozdrtí,“ uvedly dnes podle AFP íránské revoluční gardy. „Americko-sionistický nepřítel musí vědět, že navzdory ofenzivě, kterou proti nám zahájily dvě nejdražší armády světa, jsme ještě nenasadily plnou sílu,“ dodaly gardy, které jsou nejmocnější složkou íránských ozbrojených sil.

Americký Senát v úterý večer postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty současně upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který se vleče už téměř tři měsíce.

Při izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo 19 lidí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Libanonské militantní hnutí Hizballáh současně oznámilo, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění na Blízkém východě budeme sledovat zase od středečního rána.

USA podle listu The Wall Street Journal v Indickém oceánu zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem. Plavidlo je na americkém sankčním seznamu.

Pět ze šesti českých firem cítí dopady konfliktu na Blízkém východě, některé kvůli tomu omezují investice. Prezidentu Petru Pavlovi to dnes při schůzce na Pražském hradě řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jan Rafaj, informoval svaz ČTK. S hlavou státu jednal také o státních investicích nebo o podnikatelských delegacích na zahraničních cestách, vyplývá z vyjádření SP ČR i Kanceláře prezidenta republiky.

„Pana prezidenta jsme informovali o dopadech krize na Blízkém východě na český a evropský byznys," uvedl Rafaj. Podle Hradu se debata zaměřila zejména na dopady konfliktu na české výrobce a exportéry.

Velká Británie povolí dovoz nafty a leteckého paliva vyrobených ve třetích zemích z ruské ropy. Licence platí od středy, na dobu neurčitou, uvádějí média.

Dron, který v neděli zasáhl elektrický generátor v blízkosti emirátské jaderné elektrárny Baráka, byl vyslán z Iráku. Dnes to na síti X uvedlo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů (SAE). Po dopadu dronu na místě vypukl požár. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity. K elektrárně mířily dva další drony, taktéž z Iráku, které emirátská protivzdušná obrana zneškodnila.

V uplynulých 48 hodinách protivzdušná obrana podle ministerstva zasahovala proti šesti bezpilotním letounům. V neděli sestřelila tři drony letící z Iráku také protivzdušná obrana Saúdské Arábie.

 Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve Štrasburku čelila otázkám europoslanců o možnosti pozastavení asociační dohody s Izraelem či o reakci Evropské unie na krizi v Hormuzském průlivu. Kallasová uvedla, že Izrael sice porušuje lidská práva, ale mezi členskými státy není dostatek podpory pro pozastavení asociační dohody. V odpovědi na kritiku přístupu EU k americko-izraelské válce s Íránem připustila, že unijní diplomacie bez vojenské síly je slabší.

Spojené státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa možná budou muset znovu zaútočit na Írán. Trump podle Reuters rovněž řekl, že Teherán prosí o dohodu s Washingtonem.

Středeční setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu následuje méně než týden poté, co do Pekingu zavítal americký prezident Donald Trump. Agentura AFP v této souvislosti napsala, že mezi Ruskem a Čínou panuje výjimečný vztah, Peking má ale v mnoha ohledech ekonomickou převahu.

Čína je největším světovým odběratelem ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž přispívá k financování války na Ukrajině. „Pro Putina je tento vztah zjevně důležitější než kdy jindy,“ tvrdí Natasha Kuhrtová z londýnské univerzity King's College. AFP připomíná, že obě země jsou dlouhodobými partnery Íránu i Severní Koreje a zároveň se obě stavějí proti světovému řádu ovládanému Spojenými státy a Západem

Aktuální íránský mírový návrh pro vyjednávání se Spojenými státy požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů, zrušení sankcí a konec bojů na všech frontách včetně Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v zájmu jednání odkládá útoky na Írán původně avizované na dnešek.

Teherán předložil Washingtonu návrh, který počítá také s uvolněním zmrazených íránských fondů, stažením amerických vojáků z okolí Íránu a uhrazením škod vzniklých válkou, napsal Reuters s odkazem na Gharíbabádího vyjádření citované íránskou státní agenturou IRNA.

Dobré ráno. 

Ceny ropy dnes klesají poté, co americký prezident Donald Trump ohlásil, že odložil útoky na Írán původně naplánované na dnešek. Cena severomořské ropy Brent po 7:00 SELČ klesala o 2,1 procenta na 109,78 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala 1,54 procenta na 106,99 dolaru za barel.

„Ačkoli Trumpův signál poněkud zmírnil bezprostřední tlak, základní rizika přetrvávají,“ uvedl tržní analytik Tim Waterer ze společnosti KCM Trade. „Trh nyní sleduje, zda Trumpovy výroky znamenají skutečný posun směrem k uklidnění situace, nebo jde jen o taktickou pauzu,“ dodal.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující konflikt na Blízkém východě. Čerstvé zprávy zde najdete zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Trump na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Trump to dnes oznámil na své sociální síti Truth Social, kde zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

„Katarský emír Tamím bin Hamad Sání, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a prezident Spojených arabských emirátů šajch Muhammad bin Zajd Nahaján mě požádali, abych odložil náš plánovaný vojenský útok na Íránskou islámskou republiku (...),“ napsal Trump. Uvedl, že tito „skvělí vůdci a spojenci“ se domnívají, že vznikne dohoda s Teheránem, která bude přijatelná pro USA, země Perského zálivu i další státy. „Tato dohoda bude zahrnovat, což je důležité, žádné jaderné zbraně pro Írán!“ sdělil.

Trump uvedl, že z úcty ke zmíněným státníkům nařídil americkému ministrovi obrany Petu Hegsethovi, šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Danielu Caineovi a armádě Spojených států, že plánovaný úterní úder na Írán se neuskuteční. „Dále jsem jim však nařídil, aby byli připraveni na plný a rozsáhlý útok na Írán, pokud nebude dosaženo přijatelné dohody,“ dodal.

V Teheránu pokračují provládní demonstrace na podporu stávajících vůdců a s připomínkou zesnulého Ájatolláha. 

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. V dnes zveřejněné zprávě to podle agentury AFP uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).

Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmích. Zpráva se zabývá situací na palestinských území včetně okupovaného Západního břehu a východního Jeruzaléma v období od říjnového útoku do května 2025.

Spojené státy prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Třicetidenní výjimku ze sankcí Spojené státy poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě. V dubnu toto opatření Washington prodloužil.

„Americké ministerstvo financí vydává dočasnou 30denní všeobecnou licenci, která umožní nejvíce zranitelným zemím dočasný přístup k ruské ropě uvázlé na moři,“ napsal Bessent. Zároveň poznamenal, že výjimka pomůže přesměrovat stávající dodávky do nejpotřebnějších zemí tím, že se omezí možnosti Číny hromadit zlevněnou ruskou ropu.

Poté, co Írán uvedl, že zavedl nový mechanismus pro kontrolu lodí v Kormuzu, íránské Revoluční gardy dnes odpoledne vzkázaly, že blíže neupřesněnému systému povolení ze strany Teheránu by mohly v budoucnu podléhat i podmořské optické kabely vedoucí po dně Hormuzského průlivu. Gardy se podle AFP v prohlášení odvolávaly na „absolutní suverenitu“ íránského režimu nad průlivem.