Lavrov u Kima v KLDR: Úsměvy v novém plážovém letovisku! A podpora pro Rusko na Ukrajině
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v severokorejském přístavním městě Wonsan na poloostrově Kalma setkal se svým severokorejským protějškem a také severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Podle ruské agentury TASS Pchjongjang znovu vyjádřil podporu ruským vojenským akcím na Ukrajině.
Lavrov do KLDR přicestoval v pátek z malajsijského Kuala Lumpuru, kde se zúčastnil jednání ministrů zahraničí ASEAN. Jeho návštěva je dalším z řady vysoce postavených setkání mezi Moskvou a Pchjongjangem, které odrážejí stále užší spolupráci obou zemí. Ta nyní zahrnuje i novou vzájemnou obrannou dohodu a nasazení tisíců severokorejských vojáků na pomoc ruským jednotkám během invaze na Ukrajinu, upozornila agentura Reuters.
„Vyměnili jsem si názory na situaci kolem ukrajinské krize. Naši korejští přátelé potvrdili svou pevnou podporu všem cílům speciální vojenské operace, stejně jako akcím ruského vedení ozbrojených sil,“ citovala agentura TASS Lavrova po jeho setkání s ministrem Čche Son-huiem. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci. Lavrov také varoval USA, Jižní Koreu a Japonsko před vytvořením bezpečnostního partnerství zaměřeného na KLDR.
Později ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Lavrov setkal také s Kimem. Na sociální síti telegram pak zveřejnilo fotografii obou mužů, která byla pořízena při setkání.
Setkání se uskutečnilo ve Wonsanu, kde se nachází nově otevřené přímořské letovisko. Je ale také hlavní námořní základnou a přístavem a jsou zde významní vojenské zařízení. TASS uvedl, že nové letovisko Wonsan by mohlo podpořit ruský cestovní ruch do Severní Koreje díky obnovení přímých vlakových spojů z Moskvy do Pchjongjangu a projektu výstavby mostu přes řeku Tumen, která tvoří část hranice mezi KLDR, Čínou a Ruskem.
Posílají vojáky na Ukrajinu
Podle ruských zpravodajských služeb by z KLDR měl Lavrov zamířit do Číny, kde se v pondělí a v úterý zúčastní zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci. Tato regionální bezpečnostní a politicko-ekonomická organizace byla založená v roce 2001 v Šanghaji. Kromě Ruska a Číny jsou jejími členy například také Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Indie a Pákistánu.
Pchjongjang aktivně podporuje ruskou válku proti Ukrajině - poskytl nejen množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.
Země nezveřejnily, kolik severokorejských vojáků v Rusku nasadily, ale představitelé Jižní Koreje, USA a Ukrajiny odhadují, že Severní Korea vyslala na podzim loňského roku do Ruska přibližně 10 000 až 12 000 vojáků. Jižní Korea později uvedla, že Severní Korea počátkem tohoto roku vyslala do Ruska dalších zhruba 3000 až 4000 vojáků.
V polovině června navštívil Severní Koreu tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta a exministr obrany Sergej Šojgu, který po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem oznámil, že KLDR vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v Kurské oblasti.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
