Běloruská expertka pro Blesk: Lukašenko hledá viníka bramborové krize. Putin ho setřel

V Bělorusku se nyní hovoří o bramborové krizi, o co jde?

To je bláznivá story, vtipkovali jsme s kolegy, že bychom mohli o této bramborové krizi uspořádat celý panel na konferenci. Jde o to, že stejně jako v sovětských dobách Lukašenko reguluje ceny produktů. Některé produkty nikdo v zemi nemůže prodávat za vyšší ceny, než stanoví vláda. Brambory byly opravdu levné, a proto jich Rusové nakoupili velké množství a odvezli je do Ruska. Prostě zmizely z Běloruska. Zadruhé, loňská sklizeň byla opravdu špatná. A třetí problém je, že nemají pořádné sklady na brambory, takže o část sklizně brambor prostě přišli.

Proč je z toho politická krize?

Minulý měsíc o tom začala informovat nezávislá média, že jsou v obchodech problémy s brambory. Zpočátku všichni běloruští představitelé říkali „ne, ne, ne, všechno je v pořádku“. Víte, jako za sovětských časů, kdy se prostě popíraly jakékoli problémy. Až když se o tom hodně diskutovalo, nakonec uznali, že ano, problém tu je. Lukašenko začal svolávat své úředníky a diskutovat o tom, co se děje a jak k tomu došlo. A pak na to zareagoval i Putin. Řekl: „Slyšel jsem, že Lukašenko řekl, že jste dovezli všechny brambory z Běloruska do Ruska, ale to není pravda.“ V podstatě tedy popřel, co tvrdil Lukašenko. Potom Lukašenko řekl, že ví, koho vinit: Jsou to zaměstnanci obchodů, kteří prý brambory schovávají a nechtějí je lidem prodávat.

A žádná skutečná reakce?

Dřív byl zákaz dovážet ze západních zemí, třeba z Polska, brambory, cibuli, jablka a nějakou další zeleninu. Nyní to povolili. Netuším, kolik toho zatím dovezli.

Brambory jsou tedy pro Bělorusy obzvlášť důležité?

Ano, pro Lukašenka jsou i symbolem. Jenže běloruské zemědělství je v bídném stavu, má pořád sovětský model. Snažili se tam implementovat nějaké reformy, investovat, ale nepovedlo se. A v sovětském stylu teď Lukašenko reaguje i na nedostatek brambor. Spousta slov, spousta problémů, jen aby předvedl, že na krizi reaguje. Prostě autoritářský styl vlády, místo normální reakce na jednoduchou věc tu máme extrémní problém, na který musí nějak reagovat celá vláda. Realisticky bychom prostě měli počkat na nové brambory, to bude už docela brzy, snad už tento měsíc.

Takže bramborová krize i zhoršila vztahy mezi Lukašenkem a Putinem?

To ne, nebo jen symbolicky. Ale jejich vztah ve skutečnosti není úplně dobrý. Jsou tam vzestupy a pády. A někdy říkají docela odlišné věci, protože Lukašenko rád přehání, co slyšel od Putina – a ten pak říká, „ne, nic takového jsem neřekl“. Není to vyloženě konflikt, ale Lukašenko toho o Rusku hodně nadělá, zatímco Rusko se samozřejmě na Bělorusko tolik nesoustředí.

Hádám, že pro Lukašenkův režim je nyní spojení s Ruskem důležitější než kdy jindy?

Takovou volbu učinil, když se dostal k moci. Ale skutečně po protestech proti jeho režimu v roce 2020, a zejména po roce 2022, je těchto vztahů a spojení stále více. Musíme rozlišovat několik sfér. Zaprvé je Bělorusko na Rusku silně závislé ekonomicky, v některých ohledech ho Rusko až ovládá. Také v oblasti bezpečnosti je Bělorusko zcela pod bezpečnostní a vojenskou kontrolou Ruska, jednají společně, jednají jako partneři…

Opravdu byste řekla partneři?

Lukašenko rád spolupracuje s Putinem, vždycky říká, že je Putinovým partnerem. Ale samozřejmě nejde o rovnocenné partnerství. Potom ve sféře společnosti je tu velký vliv na vzdělávání, média, populární kulturu – to kvůli dominanci ruského jazyka a také ruských informací v Bělorusku. Lidé konzumují mnoho ruských kulturních a vzdělávacích produktů, a to na ně samozřejmě nemá dobrý vliv, protože když konzumujete takové produkty, začnete uvažovat prorusky. Výzkumy ukazují vliv médií na geopolitické postoje – ti Bělorusové, kteří sledují proruská média, jsou samozřejmě proruští, proti Ukrajině, proti Západu a tak dále. Ti, kdo sledují nezávislá média, jsou více proevropští.

Bramborová krize? Lukašenko doporučil lidem: Brambory jezte nejvýš dvakrát týdně

Nezávislá běloruská média? Nejsou zakázaná?

Jako všechno v Bělorusku je to dost komplikované. Po roce 2020 dohnali všechna nezávislá média k odchodu ze země. Je to jako za sovětských časů, v Česku tomu budete rozumět: Spousta disidentů i většina nezávislých médií jsou v zahraničí, vysílají do Běloruska z ciziny. Byla prohlášena za extremistické organizace, takže když je budete sledovat, potenciálně vám hrozí obvinění z kolaborace s extremistickými uskupeními, můžou vás potrestat. Ale nadále fungují a informují lidi, je to velmi důležité.

Kolik je tak sleduje Bělorusů?

Pokud vím, tak pravidelně asi 30-40 %. Nejsou to jen tradiční média nebo webové stránky, ale také videa, sociální sítě, YouTube, Instagram, TikTok. Všichni se samozřejmě připojují přes virtuální privátní síť (VPN), jinak by při kontrole policie viděla, co sledují.

K čemu je Putinovi dobré Bělorusko?

Myslím, že je pro něj výhodné. V současné době Rusko totiž moc dobrých partnerů nemá. A je pro něj dobré mít takovou nárazníkovou zónu na hranici s NATO a Evropskou unií. Myslím si, že z tohoto hlediska má Rusko a Putin opravdový benefit mít Bělorusko ve své sféře vlivu. A jsou ochotni za to zaplatit. Jak jsem zmínila, stále tu je velká ekonomická závislost. A vytvářejí další a další konexe, Putin činí Lukašenka stále více závislým na Rusku. Lukašenko nemá mnoho nástrojů, jak tomu oponovat - a ve skutečnosti ani příliš nechce nějakým způsobem Putinovým záměrům oponovat.

Tacjana Čulická (anglickým přepisem Tatsiana Chulitskaya) se zaměřuje na studium veřejné správy a občanské společnosti v nedemokratických režimech a na reformy v postsovětských státech. Studovala a nyní přednáší na Vilniuské univerzitě, v Litvě získala občanství. Rozhovor Blesk Zprávám dala na pražské konferenci Globsec Forum.