Papež František byl uložen do hrobu mimo Vatikán při soukromém obřadu v bazilice Panny Marie Sněžné
Na pohřeb papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí, zamířilo přes 150 zahraničních delegací včetně zhruba 50 hlav států. Podle informací Vatikánu mu přihlíželo 250 tisíc lidí. Z České republiky se účastní vládní delegace vedená premiérem Petrem Fialou. Obřad začal v 10:00 před bazilikou svatého Petra. Pohřební automobil s rakví papeže se kráte po poledni vydal na zhruba pětikilometrovou trasu do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), kde byl František při soukromém obřadu pohřben. František tak je první papež po více než 100 letech pohřbený mimo historické zdi Vatikánu. Dění sledujeme v online reportáži.
- František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen papežem 13. března 2013 ve svých 76 letech. Ve funkci tak byl 12 let, jeden měsíc a osm dní. Jméno přijal na počest sv. Františka z Assisi.
- František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své rezidenci v Domu svaté Marty ve Vatikánu.
- V polovině února byl hospitalizován se zánětem průdušek, který se vyvinul v oboustranný zápal plic.
- Příčinou smrti byla však mozková mrtvice a následné nezvratné selhání srdce.
- Tělo papeže bylo ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kam se mu vyrazily poklonit tisíce lidí.
- Ještě za života František vyslovil přání být pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné, kde často sloužil mše. Poprvé po více než 100 letech bude papež pohřben mimo historické zdi Vatikánu.
-
František byl 266. papežem v historii římskokatolické církve. Byl od osmého století prvním, který se narodil mimo Evropu.
Výběr hlavních státníků, kteří přislíbili účast na sobotním pohřbu papeže Františka (řazeno abecedně podle zemí):
Argentina - prezident Javier Milei
Belgie - král Philippe a královna Mathilde, premiér Bart de Wever
Brazílie - prezident Luiz Inácio Lula da Silva s manželkou
Bulharsko - premiér Rosen Željazkov
ČR - premiér Petr Fiala (ODS)
Dominikánská republika - prezident Luis Abinader s manželkou
Ekvádor - prezident Daniel Noboa
Estonsko - prezident Alar Karis
Evropská unie (EU) - předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová
Filipíny - prezident Ferdinand Marcos mladší s manželkou
Finsko - prezident Alexander Stubb
Francie - prezident Emmanuel Macron
Honduras - prezidentka Xiomara Castrová
Chorvatsko - prezident Zoran Milanović
Island - prezidentka Halla Tómasdóttir
Irsko - prezident Michael D. Higgins s manželkou a premiér Micheál Martin
Itálie - prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová
Kosovo - prezidentka Vjosa Osmaniová
Kypr - prezident Nikos Christodulidis
Litva - prezident Gitanas Nauséda
Lotyšsko - prezident Edgars Rinkévičs
Lucembursko - velkovévoda Henri a premiér Luc Frieden
Maďarsko - prezident Tamás Sulyok
Malta - prezidentka Miriam Spiteriová Debonová s manželem a premiér Robert Abela
Moldavsko - prezidentka Maia Sanduová
Monako - kníže Albert II. a princezna Charlene
Německo - prezident Frank-Walter Steinmeier a premiér Olaf Scholz
Nizozemsko - premiér Dick Schoof
Nový Zéland - premiér Christopher Luxon
OSN - generální tajemník António Guterres
Polsko - prezident Andrzej Duda s manželkou
Portugalsko - prezident Marcelo Rebelo de Sousa a premiér Luís Montenegro
Rakousko - prezident Alexander Van der Bellen s manželkou a premiér Christian Stocker
Rumunsko - prozatímní prezident Ilie Bolojan
Řecko - premiér Kyriakos Mitsotakis
Severní Makedonie - prezidentka Gordana Siljanovská-Davkovová
Slovensko - prezident Peter Pellegrini
Slovinsko - prezidentka Nataša Pircová Musarová a premiér Robert Golob
Spojené státy - prezident Donald Trump s manželkou
Středoafrická republika - prezident Faustin-Archange Touadéra
Španělsko - král Felipe VI. a královna Letizia
Švédsko - král Carl XVI. Gustaf a a královna Silvia a premiér Ulf Kristersson
Švýcarsko - prezidentka Karin Kellerová-Sutterová
Ukrajina - prezident Volodymyr Zelenskyj
Velká Británie - princ William, premiér Keir Starmer
Startuje boj o papežský stolec, kdo přijde po Františkovi? I on měl své kritiky.
Rozvedení, ženy či trans lidé v církvi? Smrt papeže Františka odstartovala boj o duši církve, který mnozí vnímají jako souboj těch, kdo chtějí pokračovat v jeho progresivních reformách, proti malé, ale mocné skupině, která je chce zvrátit, píše v analýze CNN. Opozice je dobře financovaná a připravuje se na volbu nového papeže už několik let. Více čtěte v tomto odkazu.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z dění ve Vatikánu i celém světě v souvislosti se skonem papeže Františka.
S nástupem papeže Františka do čela katolické církve v březnu 2013 začala ve Vatikánu nová éra. Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním papežem z amerického kontinentu, prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno přijal na počest Františka z Assisi. „František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil po svém zvolení. Jeho cílem se stalo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti.
„Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým,“ vyzýval kněží a církevní hodnostáře. A sám šel příkladem. Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat.
Prosím pochopte už to všichni ti jsou pro mě hrdinové