Zvýšení daní nás nemine, mají jasno analytici. Za obranu bude platit celá Evropa

Autor: ČTK, Nikola Forejtová - 
8. března 2025
•
10:32

Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB, jejíž výsledky má ČTK k dispozici. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí Unie, stranou zůstalo Maďarsko.

Podle analýzy výdaje zemí EU na obranu rostou od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Nárůst obranných výdajů zrychlil po roce 2021 a za poslední tři roky vzrostly o třetinu na loňských 326 miliard eur (8,1 bilionu korun). „Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,“ podotkl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Škrty, daně a žádné úspory

Dosažení investic v plánovaném rozsahu bude podle materiálu komplikovat nedostatek zdrojů. Ten souvisí i s pomalým hospodářským růstem EU, který podle aktualizované prognózy Evropské centrální banky letos dosáhne 0,9 procenta a příští rok 1,2 procenta. EU proto bude muset využít pro zajištění dostatku peněz kombinaci výdajových škrtů, prohloubení dluhu a zvýšení daní.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) má a starost důchodovou reformu
Politika Průzkum: Češi chtějí vyšší důchody a věk odchodu do penze do 65 let. I za cenu zvýšení daní

„V oblasti škrtů jsem na evropské úrovni skeptický. Nečekám úspory v rozpočtech jednotlivých států, které by byly z hlediska financování armád zásadní,“ uvedl Peterka.

Prohloubení dluhu může narazit v některých vysoce zadlužených zemích EU, pro které už nyní dluh představuje podstatnou hospodářskou zátěž. Analýza konstatuje, že zatímco průměrné zadlužení v EU je 82 procent hrubého domácího produktu (HDP), v Itálii dosahuje 137 procent HDP a ve Francii 112 procent HDP. „Francie a Itálie jsou navíc jedny z těch největších ekonomik EU, kde zřejmě politické špičky očekávají velký příspěvek k výdajům na obranu,“ uvedl Peterka. Varoval, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu Interview na ČT (4.3.2025)
Politika Fiala o nemožné debatě s opozicí: „Jsem z toho nešťastný.“ Proč odmítá slepé řeči o míru?

Analýza konstatuje, že se země EU nevyhnou zvýšení daní. Zároveň upozorňuje, že takový krok bude u voličů nepopulární, a to zejména po sérii několika krizí, kterými Evropa v posledních letech prošla.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
jajas ( 9. března 2025 07:57 )

Evidentně jim stále není možné věřit..... 🙂

jajas ( 9. března 2025 07:57 )

👍 A stíhaček F-35 se Česko dočká za 11 let. Ne ve všem překonávají gripeny.

Dvaceti čtyř letounů páté generace F-35 Lightning II se armáda dočká za jedenáct let.
Do té doby ale bude potřeba připravit kompletní infrastrukturu, přebudovat letiště, ochranné prvky, ale i vycvičit personál. Do největší modernizační zakázky se zapojí i domácí průmysl. Redakce iDNES.cz připravila přehled otázek a odpovědí k technice, která má hrát prim na moderním bojišti.

Od roku 2024 do roku 2034, tedy v období 11 let, kdy budou průběžně hrazeny platby za pořízení systému, půjde v průměru o méně než 14 miliard korun ročně, což je 7,3 % celého obranného rozpočtu. (iDNES.cz, 6. října 2023)

Zobrazit celou diskusi