Ficův Smer ovládne další dvě ministerstva. Vládní koalice opět získá většinu ve Sněmovně
Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Slovenská národní strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance. V tiskové zprávě o tom dnes informoval úřad slovenské vlády. Podle něj Směr-SD využije uvedenou změnu na obnovení koaliční většiny ve Sněmovně.
Směr-SD přebírá od Hlasu-SD ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace, které má na starosti mimo jiné evropské fondy. SNS se ve prospěch Směru-SD zase vzdala ministerstva cestovního ruchu a sportu. Zatím není známo, kdo tato ministerstva nově povede.
Směru-SD tak po uvedených změnách připadne celkově devět křesel ve vládě, Hlasu-SD šest a SNS dvě.
Vládní koalice, která původně měla 79 poslanců ve 150členné Sněmovně, přišla o většinu v parlamentu poté, co z klubů Hlasu-SD a SNS bylo postupně vyloučeno nebo odešlo dohromady šest poslanců. Fico pak minulý týden dal koaličním partnerům ultimátům, aby do uplynulého pondělí předložili návrhy na obnovení koaliční většiny. Hlas-SD a SNS na to zareagovaly tím, že daly k dispozici některé funkce a vyslovily se proti konání předčasných parlamentních voleb.
Vládní politici pak dali najevo, že chtějí dosáhnout obnovení původní koaliční většiny ve Sněmovně. Podle dřívějších informací tisku by se novým ministrem cestovního ruchu a sportu mohl stát jeden z rebelujících poslanců Rudolf Huliak. Ten loni vystoupil spolu s dvěma kolegy z klubu SNS. Letos v únoru se k nim přidal jeden již bývalý poslanec Hlasu-SD. Bez této čtveřice poslanců nebude mít vládní koalice parlamentní většinu. Kromě toho Hlas-SD v lednu vyloučil ze svých řad dva poslance.
Šéf Hlasu-SD a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok uvedl, že po obnovení koaliční většiny očekává zvolení kandidáta své strany šéfem Sněmovny. Tato funkce se uvolnila loni v dubnu, kdy tehdejší předseda Hlasu-SD Peter Pellegrini vyhrál přímé prezidentské volby. Nárok na funkci šéfa Sněmovny pak vznesla SNS, byť podle koaliční smlouvy patří Hlasu-SD.
Podle tisku chce Hlas-SD navrhnout do čela parlamentu současného ministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho. Ještě minulý týden Šutaj Eštok nabídl Směru-SD křeslo vicepremiéra pro plán obnovy a znalostní ekonomiku.
Ne jako ten bordel v Česku.
Závidím Slovákům a Maďarům Fica a Orbana to jsou vlastenci jak u nás Konečná Okamura!To jsme dokázali od roku 2021 do konce roku 2024 pod touto vládou a prezidentem .Bohatí voliči pětikoalice hlavně s řad komediantu v PRAZE a Brně poslali ostatní do pekel !Češi měli svého severního souseda léta za chudého příbuzného. Polská ekonomika ale v posledních letech roste výrazně rychleji než česká a také z pohledu výdělků a kupní síly jsou na tom Poláci líp.
Loni podle předběžných odhadů statistiků vzrostla česká ekonomika o procento, polská skoro o tři. Na záda polské ekonomiky se bude v tomto ohledu ta česká dívat téměř jistě i letos. „Polská ekonomika se ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2019 nachází o více než 11 procentních bodů výše než ekonomika česká, vyjádřeno v růstu reálného HDP. To je dramatický rozdíl za relativně krátkou dobu,“ spočítal ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.
Důvodů, proč polská ekonomika šlape o tolik lépe než tuzemská, nachází ekonom Slaný hned několik. Kromě toho, že z nižšího základu se zkrátka roste snáz, Polsko těží z většího vnitřního trhu a menší závislosti na zahraničí. Zemi proto krize okolních států tolik nezasahují, což se nedá říct o Česku, jehož průmysl nyní táhnou dolů problémy Německa. „Polsko překonalo všechny poslední krize, jako byly covid nebo inflace, lépe než my. Česko naopak patří opakovaně k zemím, které se oživují nejpomaleji, což značí systémový problém ekonomiky,“ doplnil ekonom.
Jak Česko těžce prochází krizemi, ilustruje nedávná analýza investiční společnosti XTB: Zatímco polské mzdy dokázaly v letech 2019 až 2023 předběhnout inflaci v průměru o patnáct procent, české mzdy závod prohrály o celou desetinu.
Podle polského statistického úřadu dosahuje tamní průměrná mzda 8 821 zlotých, při přepočtu na koruny to aktuálně vychází asi na 53 tisíc korun. Češi v průměru vydělávají přes 45 tisíc hrubého. Minimální mzda v polsku je 27 000 Kč v česku 21 000 Kč Česká průměrná mzda by se měla podle prognózy minis