Venezuelský prezident Maduro složil přísahu. I přes zprávy, že volby byly zmanipulované
Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na další funkční období, informují zahraniční tiskové agentury. Část světa včetně Spojených států či Evropské unie má pochybnosti o jeho vítězství v prezidentských volbách z loňského července. Opozice tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia, který sliboval, že se vrátí do země, aby se ujal úřadu.
Maduro složil přísahu krátce před 16:00 SEČ v parlamentu, který mají pod kontrolou provládní síly. Prezidentský mandát ve Venezuele trvá šest let. „Stal jste se ústavním prezidentem,“ uvedl předseda parlamentu a Madurův spojenec Jorge Rodríguez.
Madurovo vítězství ve volbách zpochybňuje například Evropská unie, která žádá, aby oficiální orgány zveřejnily úplné a detailní volební výsledky, což se stále nestalo. Španělsko, které má ze zemí EU s Venezuelou nejtěsnější vztahy, dnes uvedlo, že do zveřejnění těchto výsledků Madurovo vítězství neuzná. Španělský ministr zahraničí José Manueal Albares už dříve zapochyboval, že venezuelské orgány tak někdy učiní.
O vítězství svého kandidáta Edmunda Gonzáleze je přesvědčena opozice, která poukazuje na výsledky ze zhruba 80 procent volebních okrsků. Zápisy shromáždily její příznivci. Za zvoleného prezidenta označily Gonzáleze i Spojené státy. Příznivci opozice ve čtvrtek protestovali proti počínání vlády a po protestu úřady krátce zadržely přední protivládní političku Maríu Corinu Machadovou.
Madurovo vítězství přijali dosavadní blízcí spojenci Venezuely - Rusko, Čína, Kuba či Nikaragua. Komplikovanější vztahy má venezuelská vláda s Brazílií a Kolumbií, které kritizovaly povolební jednání úřadů. Brazílie a Kolumbie však na rozdíl od řady dalších latinskoamerických států oficiální vztahy s Caracasem udržely.
Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a miliony obyvatel ji opustily. Prezident přistoupil na volby otevřené opozici kvůli snaze zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, což se mu nepodařilo. Po červencových volbách úřady zakročily proti demonstracím, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většina se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
