Putin na summitu v Kazani navrhl vznik nové obilné burzy. Chválil si i zájem zemí o členství v BRICS
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Společná deklarace nicméně naznačuje, že účastnickým zemím se v této věci nepodařilo dosáhnout významného pokroku, uvedla agentura Reuters.
„Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ řekl Putin světovým lídrům z uskupení, jehož členy jsou například Čína, Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika a je považováno za konkurenci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Putin řekl, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“.
„Uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin,“ řekl Putin.
Oddělená platforma by podle šéfa Kremlu mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního jihu.
Putin rovněž země BRICS vyzval k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.
Peskov: Členství Turecka v NATO není překážkou
Lula da Silva dnes, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, účastníkům schůzky v Kazani řekl, že uzrál čas, aby členové BRICS vytvořili nové metody pro platební styk mezi sebou. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).
Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi BRICS dnes uvítal indický premiér Naréndra Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového HDP.
Dnes zveřejněná společná deklarace ale podle Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu.
„Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dnes podle Reuters prohlásil, že skupina BRICS má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.
Putin předtím prohlásil, že přání připojit se k BRICS vyjádřily více než tři desítky zemí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že například v případě Turecka není překážkou ani jeho členství v NATO, pokud se Ankara rozhodne k BRICS přistoupit.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
BRICS je budoucnost,, hospodářství EU už je za zenitem a USA to čeká.