Putin na summitu v Kazani navrhl vznik nové obilné burzy. Chválil si i zájem zemí o členství v BRICS
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Společná deklarace nicméně naznačuje, že účastnickým zemím se v této věci nepodařilo dosáhnout významného pokroku, uvedla agentura Reuters.
„Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ řekl Putin světovým lídrům z uskupení, jehož členy jsou například Čína, Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika a je považováno za konkurenci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Putin řekl, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“.
„Uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin,“ řekl Putin.
Oddělená platforma by podle šéfa Kremlu mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního jihu.
Putin rovněž země BRICS vyzval k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.
Peskov: Členství Turecka v NATO není překážkou
Lula da Silva dnes, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, účastníkům schůzky v Kazani řekl, že uzrál čas, aby členové BRICS vytvořili nové metody pro platební styk mezi sebou. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).
Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi BRICS dnes uvítal indický premiér Naréndra Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového HDP.
Dnes zveřejněná společná deklarace ale podle Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu.
„Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dnes podle Reuters prohlásil, že skupina BRICS má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.
Putin předtím prohlásil, že přání připojit se k BRICS vyjádřily více než tři desítky zemí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že například v případě Turecka není překážkou ani jeho členství v NATO, pokud se Ankara rozhodne k BRICS přistoupit.
Evropská komise (EK) získala další 1,6 miliardy eur (zhruba 39 miliard Kč) z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Už dříve obdržela dvě platby z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Většinu těchto peněz vynaložila na podporu Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Ten Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.
V dnešní zprávě Evropská komise uvedla, že z třetí platby na podporu Ukrajiny prostřednictvím EPF vynaloží pouze pět procent, zatímco zbývajících 95 procent použije na podporu Ukrajiny pomocí Mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (ULCM). Ten podle EK poskytuje Ukrajině nevratnou pomoc při splácení dluhů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.
Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.
„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.
BRICS je budoucnost,, hospodářství EU už je za zenitem a USA to čeká.