Zkrotí EU nelegální migraci „návratovými centry“ za hranicemi členských zemí? Proti by nemuselo být ani Německo

Počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl v EU byl v loňském roce v porovnání s vrcholem migrační krize z roku 2015 přibližně třetinový. I nadále se však jedná o velice citlivé téma, které ovlivňuje volby ve většině evropských zemí a nahrává krajně pravicovým politikům. Německo nedávno zavedlo kontroly na hranicích se všemi svými sousedy. Kontroly byly zavedeny i ve Francii, Dánsku, Švédsku, Rakousku, Itálii a Slovinsku.

Dohoda Itálie s Albánií spočívá ve zřízení tzv. migračních center, která budou zpracovávat žádosti žadatelů o azyl mužského pohlaví o vstup do Unie. První lidé, kteří budou v rámci kontroverzní migrační dohody vysláni do Albánie, mají dorazit ve středu. Italské ministerstvo vnitra v pondělí večer potvrdilo, že 16 mužů (10 Bangladéšanů a 6 Egypťanů), kteří podle něj připluli z Libye a které v neděli v mezinárodních vodách zachránila italská pobřežní stráž, se nachází na palubě lodi námořnictva mířící do přístavu v Schëngjinu.

Nová cesta, jak zatočit s nelegální migrací?

Někteří vedoucí představitelé EU již dříve kritizovali systémy vnějšího zpracování žadatelů o azyl, jako je například dohoda předchozí britské vlády se Rwandou. I přes tyto výtky v EU roste chuť k zavádění podobných postupů. Předpokládá se, že ani kdysi v otázkách migrace poměrně liberální Německo takové iniciativy pravděpodobně nebude blokovat.

Von der Leyenová rovněž ocenila dohody EU s Tuniskem a spolupráci s libyjskými orgány, které byly široce odsouzeny skupinami na ochranu lidských práv. Uvedla, že počet nelegálních migrantů na centrální středomořské trase se v roce 2024 zatím snížil o dvě třetiny, což přičítá zejména výše zmíněným dohodám.

Italsko-albánský pakt, který je podle lidskoprávních sdružení v rozporu s mezinárodním právem, podepsali italská premiérka Giorgia Meloniová a její albánský protějšek Edi Rama v listopadu loňského roku.

Polsko pod náporem nelegálních migrantů: Premiér chce dočasně zastavit právo na azyl!

Meloniová tehdy prohlásila, že výměnou za Ramiho podporu migračních středisek udělá vše, co je v jejích silách, aby podpořila vstup Albánie do EU. Na úterních jednáních v Lucemburku o případném vstupu Albánie do EU však Rama uvedl, že sjednání dohody podobné té s Itálií nemusí být pro další země tak snadné realizovat.

„Měli bychom prozkoumat možné způsoby dalšího postupu, pokud jde o rozvoj návratových center mimo EU, zejména s ohledem na nový legislativní návrh týkající se navracení,“ uvedla předsedkyně EK ve svém dopise.

V rámci dohody financované Itálií byla minulý týden v Albánii oficiálně otevřena tři zařízení – středisko s kapacitou 880 žadatelů o azyl, předdeportační středisko zvané CPR se 144 místy a malá věznice, která je schopna pojmout až 20 osob.

Při vylodění v Schëngjinu bude provedena hloubková kontrola mužů, poté budou převezeni do střediska v bývalém areálu albánského letectva v Gjadëru, kde budou drženi, dokud nedojde k vyřízení jejich žádostí o azyl.

„Byli jsme požádáni jinými zeměmi a my jsme řekli ne,“ řekl Rama novinářům a poukázal na dlouhou historii úzkých italsko-albánských vztahů. Dohoda bude Itálii během pěti let stát 670 milionů eur. Zařízení bude provozovat Itálie a budou spadat pod italskou jurisdikci. Vnější ostrahu zajistí Albánci.

Orbán představil priority pro EU: Hádka s Leyenovou o Ukrajinu a bojkot části poslanců

Opatření chystají i další země

Britský premiér Keir Starmer se ocitl pod palbou kritiky od lidskoprávních organizací a poslanců Labouristické strany poté, co během setkání s Meloniovou v Římě minulý měsíc vyjádřil „velký zájem“ o migrační pakt a zároveň přislíbil poslat 4 miliony liber na podporu jejího potírání nelegální migrace. Meloniová kdysi uvedla, že Itálie by měla migranty repatriovat a pak „potopit lodě, které je zachránily“. V minulosti také vyzvala k námořní blokádě severní Afriky.

S dalšími protiimigračními opatřeními přicházejí i další členské země EU. Polsko, kde se v květnu konají prezidentské volby, hodlá dočasně pozastavit právo na azyl pro osoby, které přicházejí z Běloruska, což mnozí považují za porušení Charty základních práv EU. Finsko, které se potýká s migrací na hranicích s Ruskem, pozastavilo toto právo na azyl v červenci.