České stopy v kosmu: První soukromou vesmírnou procházku hlídá čip z Prahy, trénovali na aeru

Raketa Falcon 9 měla ze startovací rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska odstartovat už v předchozích týdnech, plán ale kazilo nepříznivé počasí. Oblačnost odlet provázela i dnes a vyžádala si odložení startu o necelé dvě hodiny. Polaris Dawn nakonec odstartovala krátce před 11:30 SELČ.

Mise má poprvé v historii umožnit soukromým cestujícím opustit vesmírnou loď a vydat se ve skafandru do volného vesmíru. Velitelem mise je Jared Isaacman, který se do vesmíru podíval už v roce 2021 na své rovněž soukromé misi Inspiration4. Spolu s ním se do kosmického plavidla v noci na úterý nalodil Scott Poteet, pilot s dvacetiletou zkušeností z amerického letectva, Sarah Gillisová, která by s Isaacmanem měla vystoupit do volného prostoru, a Anna Menonová; obě pracují jako vedoucí techničky kosmických operací společnosti SpaceX.

Astronauti stráví ve vesmíru šest dní. Crew Dragon nejprve vystoupá do výšky 1400 kilometrů; tak daleko od Země nikdo nebyl od ukončení amerického lunárního programu Apollo, vesmírné stanice obíhají cca ve 400 kilometrech. Pak dragon klesne na nižší oběžnou dráhu. Během mise posádka provede desítky experimentů, očekávaný zlatý hřeb – výstup do volného prostoru – je plánovaný na třetí den, tedy na čtvrtek.

Crew Dragon nemá přetlakovou komoru, takže před historickým výstupem bude odtlakována celá kabina. Všichni členové posádky si proto vyzkouší nové bíločerné skafandry od SpaceX, které pak plně otestují Isaacman a Gillisová mimo prostor lodi. Ve výstupech se budou střídat, přičemž v kosmu se podle agentury AP budou vždy rukou nebo nohou dotýkat lodi nebo připojené podpůrné konstrukce. K modulu je také bude poutat zhruba 3,5 metru dlouhé lano.

Výstupy do volného kosmu dosud absolvovali jen astronauti vládních agentur ze Spojených států, Sovětského svazu a Ruska, Japonska, Kanady, Číny a Evropské kosmické agentury (ESA). Za použití amerických a ruských skafandrů bylo od vzniku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v roce 2000 uskutečněno více než 270 výstupů do volného prostoru.

Crew Dragon se na své cestě bude potýkat mimo jiné i s intenzivními dávkami radiace, které by mohly ohrozit posádku i vybavení lodi. Na nižší oběžné dráze jsou astronauti i technika chráněni, Polaris Dawn však míří výše, v prvních dvou dnech několikrát proletí Van Allenovými radiačními pásy a vystaví se silnějšímu záření od Slunce.

Záření bude na palubě měřit zařízení HERA, které vyvinul americký Národní úřad pro vesmír a letectví (NASA). Ten funguje díky integraci modulu s čipem Timepix, který vyrábí česká společnost ADVACAM.

„Radiační kamery s nízkou spotřebou energie, které ADVACAM vyrábí, mohou škodám pomoci zabránit. Dokážou sledovat každou částici a určit její typ a energii. Data také pomůžou lépe popsat dopady radiace na člověka při pobytu ve vysoké vzdálenosti od země,“ uvedla dnes česká firma v prohlášení. Její technologie byla vyvinuta v rámci částicového výzkumu v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). „Obdobná zařízení, jako to na palubě Crew Dragon, chrání i mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a komerční satelity. V budoucnu by se mohla podívat i na Měsíc a hlouběji do vesmíru,“ dodává firma.

Krůček od děsivé nehody: České tryskáče se ve vzduchu dotkly, piloti to vybrali jen těsně

Jared Isaacman je jednak technologický miliardář, ale také zkušený stíhací pilot. S různými stroji včetně letounu Aero L-39 Albatros trénoval piloty amerického letectva a námořnictva na cvičeních typu „Top Gun“, kde piloti jeho firmy Draken představovali nepřátele. Roku 2015 rozšířil letku i o dvě desítky L-159 Alca, které se Armáda České republiky dlouho snažila prodat. V Drakenu už miliardář nepůsobí, ale na aera dál nedá dopustit a půjčuje si je na trénink s kolegy astronauty od svého akrobatického týmu Black Diamond.