Osamělý delfín útočí na plavce: Láme jim žebra a kouše. Je sexuálně frustrovaný, míní experti

Tamní úřady vydaly varování, že delfíni mohou plavce nejen „pokousat svými ostrými zuby a způsobit jim krvácení“, ale hrozí rovněž riziko odvlečení dále do moře, což může být životu nebezpečné. Přestože mají delfíni pověst přátelských zvířat, jejich napadení může být smrtelné. V roce 1994 zaútočil delfín v Brazílii na dva plavce, kteří se na něm snažili svézt. Jednoho z nich zabil a druhého zranil. Předpokládá se, že delfín, přezdívaný Tião, předtím zranil nejméně 22 lidí.

Osamělý jedinec

Tadamiči Morisaka, profesor cetologie na japonské univerzitě Mie, uvedl, že hřbetní ploutev delfína, který byl spatřen na pláži v Tsurugě, přístavním městě v sousedství Mihamy, a kousl muže do ruky, se shoduje s hřbetní ploutví 2,5 m dlouhého delfína pozorovaného loni u pobřeží provincie Fukui.

 „Lze předpokládat, že jde o stejného jedince, protože rány na ocasní ploutvi jsou podobné jako u delfína pozorovaného u pobřeží v loňském roce, a je vzácné, aby delfíni, kteří se obvykle pohybují ve skupinách, byli tak dlouho sami,“ řekl profesor Morisaka televizi NHK.

Dodal, že samci delfínů skákavých se dorozumívají „vzájemným kousáním při hře“. „Nesnaží se lidi zranit, ale využívají delfíní způsob komunikace,“ dodal.

Šokující nález na oblíbeném chorvatském ostrově: Muže vyděsil mrtvý delfín!

Jiní navrhují různé teorie, proč k útokům došlo, včetně touhy po páření. „Delfíni skákaví jsou vysoce společenská zvířata a tato společenskost se může projevovat velmi fyzicky,“ poznamenal Dr. Simon Allen, biolog a hlavní výzkumník projektu Shark Bay Dolphin Research.

„Stejně jako u lidí a jiných společenských zvířat mohou hormonální výkyvy, sexuální frustrace nebo touha po dominanci dohnat delfína ke zranění lidí, se kterými přichází do styku. Vzhledem k tomu, že se jedná o tak silná zvířata, může to u lidí vést k vážným zraněním,“ dodal. Delfín prý mohl být vyobcován ze své vlastní komunity a nyní hledá alternativní společnost.

Paměť jako slon

Dr. Matthias Hoffmann-Kuhnt, odborník na mořské savce ze Singapurské národní univerzity, uvedl, že zvíře mohlo jednat také ve vlastní obraně. „Podle mých zkušeností se většinou jedná spíše o obranné chování, když se lidé dostanou příliš blízko k delfínům a nevědí, jak se mají chovat,“ uvedl s odkazem na zprávy o lidech, kteří se pokoušejí na zvířatech jezdit nebo jim strkají prsty do dýchacích otvorů. „Není tedy divu, že se pak zvířata stávají agresivními nebo alespoň ostražitými vůči lidem ve vodě,“ dodal.

Podle doktora Hoffmanna-Kuhnta je také možné, že delfín měl dříve špatnou zkušenost ze setkání s člověkem a nyní si tento vztah promítá do ostatních lidí. „Mají dobrou paměť, podobně jako sloni, kteří si vzpomenou, kdo s nimi dříve špatně zacházel,“ řekl.