Propuštěný Kara-Murza: „Byl jsem si naprosto jistý, že v Putinově vězení zemřu“
Propuštěný ruský politik a novinář Vladimir Kara-Murza poskytl jeden z prvních rozhovorů po velké výměně vězňů britskému zpravodajství BBC. „Byl jsem si naprosto jistý, že v Putinově vězení zemřu,“ řekl Kara-Murza a popsal své zážitky z posledních let.
„Byl jsem si naprosto jistý, že v Putinově vězení zemřu,“ řekl britskému zpravodajství BBC propuštěný ruský politik a novinář Vladimir Kara-Murza několik dní po největší výměně zajatců od studené války.
Ruský opoziční politik je nesmírně hubený – ze stresu, jak říká. Po více než dvou letech za mřížemi se také stále vzpamatovává z náhlého převozu z věznice s vysokou ostrahou na Sibiři do nuceného exilu.
„Je to surrealistické, jako bych se díval na film,“ popisuje ten pocit a dodává, že je to dobrý film. Ostatně se v něm konečně setkal s rodinou, kterou neviděl od svého zatčení v Moskvě v dubnu 2022.
Jeho nejmladší syn ho všude pronásledoval a snažil se ho nespustit z očí.
Ztratit rozum je snadné
Vladimir Kara-Murza, který je rovněž britským občanem, byl usvědčen ze zrady a odsouzen na 25 let za své vytrvalé odsuzování Vladimira Putina a invaze na Ukrajinu.
Posledních 11 měsíců strávil na samotce. „Je tak snadné ztratit rozum. Ztratíte pojem o čase, prostoru,“ prozrazuje v jednom ze svých prvních dlouhých rozhovorů od vydání na svobodu. „Nic neděláte, s nikým nemluvíte, nikam nechodíte. A tak to chodí den za dnem,“ popisuje děsivou realitu ruského vězení.
Telefonáty domů mu byly odepřeny, se svými dětmi během dvou let mohl mluvit pouze dvakrát.
Téměř před deseti lety Vladimir Kara-Murza málem zemřel na neznámý toxin a stále trpí následky, včetně poškození nervů. V září, jak nyní prozradil, mu vězeňský lékař dal „rok, v nejlepším případě 18 měsíců“ života, pokud zůstane za mřížemi. „Po dvou otravách Federální službou bezpečnosti (FSB) nemám zrovna dobrý zdravotní stav na vězení s přísným režimem,“ vysvětluje s ironickým úsměvem.
Minulý týden byl Kara-Murza jedním z osmi ruských disidentů, kteří se ztratili. Když právníci a příbuzní spustili poplach, začaly se šířit zvěsti o výměně. Sami vězni nic netušili. Když stráže vtrhly do cely Kara-Murzy v Omsku, myslel si, že bude „vyveden, aby ho zastřelili“, vzpomíná.
Nedávno dostal pokyn, aby podepsal žádost o prezidentskou milost, ale odmítl prosit o milost Vladimira Putina, kterého odsuzuje jako „diktátora, uzurpátora a vraha“.
„Nikdo se nás neptal na souhlas“
Kara-Murza byl převezen do Moskvy a nechvalně známého vězení Lefortovo FSB. O pět dní později byl vyveden, aby nastoupil do autobusu, a uviděl uvnitř ostatní disidenty, každého hlídal příslušník FSB v kukle.
Další dozorce pak vzal mikrofon autobusu a oznámil, že byli odvedeni na výměnu vězňů, nesdělil přitom žádné podrobnosti. „Nikdo se nás neptal na souhlas,“ vypověděl Kara-Murza. „Byli jsme naloženi do letadla jako dobytek a odletěli.“
Aktivista přistál v Německu v jediném civilním oblečení, které vlastnil – černé dlouhé kalhoty a tričko a žabky. Ruští disidenti byli součástí „svazku“ propuštěných politických vězňů spolu s významnými americkými občany, jako je novinář Evan Gershkovich.
Tři z nich byli bývalí aktivisté z týmu Alexeje Navalného, opozičního politika, který začátkem tohoto roku náhle zemřel ve vězení. Původně měl být i Navalnyj součástí této výměny.
Radost ze shledání Kara-Murzových kazí myšlenky na další ruské zadržené, kteří nebyli propuštěni. „Jsem tak šťastná a ohromená, když vidím tyto lidi na svobodě, ale také jsem velmi smutná, že tolik lidí ve věznicích zůstalo,“ řekla novinářům jeho manželka Jevgenia. „Cítím vinu.“
Když jeho letadlo z Ruska vzlétalo, dozorce FSB vedle Kara-Murzy mu řekl, aby se podíval z okna. „Řekl, že to bylo naposledy, co jsem viděl svou vlast.“ Aktivista se zasmál. „Řekl jsem, že jsem historik, takže jsem si jistý, že se vrátím do své země.“
„A bude to mnohem rychlejší, než si myslíš."
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump. „Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května. Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb. Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina. „Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů. Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
A ako, že nezomrel, *** keď si bol istý 
Ty sa máš chovať tak aby si nepodporoval najväčšieho agresosa súčasnosti. Fuj je mi s teba zle