Rusové si v Moskvě předvolali českého diplomata: Skandální obvinění z pašování
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí ČTK potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.
„Dne 29. července byl na ruské ministerstvo zahraničních věcí předvolán chargé d'affaires České republiky v Ruské federaci J. Ondřejka, kterému byl vyjádřen důrazný protest v souvislosti s hrubým porušením ruských zákonů členem administrativně-technického personálu českého velvyslanectví v Rusku - pokusem o pašování silně působících látek,“ uvedla ruská diplomacie na svém webu.
Ruské ministerstvo dále uvádí, že česká strana byla vyzvána, aby zmíněného pracovníka zbavila diplomatické imunity, aby mohl v Rusku čelit trestní zodpovědnosti. „V opačném případě bude muset opustit území Ruské federace,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie.
„Potvrzujeme, že náš diplomat měl dnes jednání na ruském ministerstvu zahraničí. Detaily takových jednání nekomentujeme,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová.
Napjaté česko-ruské vztahy od Vrbětic
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni důstojníci ruských tajných služeb.
Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí, na kterém kromě ČR figurovaly USA. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se dále zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022.
Narušené vztahy Česka a Ruska během Putinovy invaze
- Únor 2022 - Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a ruský útok vážně poškodil diplomatické vztahy Česka (i celé EU) s Ruskem a Běloruskem. Česká republika se plně postavila na stranu napadené země.
- ČR kromě vojenské pomoci a přijímání uprchlíků jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska, a to den po ruské invazi. Později jej Česko uvalilo také na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
- Česká vláda rozhodla také o tom, že Rusové s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem EU, kteří cestují za účelem turistiky, sportu či kultury, nemohou od 25. října 2022 vstoupit na území České republiky.
- Po ruské invazi na Ukrajinu ČR také odvolala souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně a zároveň pozastavila provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu.
- Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl 29. března prohlášen za nežádoucí osobu a musel opustit ČR.
- Ruské ministerstvo zahraničních věcí si poté předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku, kterému ruská diplomacie mimo jiné sdělila, že „tento nepřátelský krok nezůstane bez odezvy“. Rusko poté 13. dubna vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě.
- Únor 2023 - Ministerstvo zahraničí oznámilo, že předkládá vládě návrh na zrušení usnesení z let 1970 až 1982, kterými se svěřují nemovitosti Sovětskému svazu do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.
- V polovině roku pak vláda zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky. Česko je nechce dál poskytovat bezplatně a bude žádat i navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky.
- Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to o den později označila za vydírání. Podle ní požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku, porušuje Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961. Ruská diplomacie pohrozila prostřednictvím mluvčí recipročními kroky.
- V polovině listopadu 2023 vláda zařadila podnik pro správu ruského majetku v zahraničí, který spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace, na národní sankční seznam a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krok označil za nezákonný. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého.
- Květen 2024 - České ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb oznámilo, že Ruskem kontrolovaná skupina APT28, která je spojována s tamní vojenskou tajnou službou GRU, od loňského roku cílila kybernetickými útoky na české instituce.
- Útoky zneužívaly do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Útoky hlásily i další země. Na vyjádření české i například německé vlády o kyberútocích podporovaných Ruskem ostře reagovaly EU a NATO s tím, že jde o pokusy podkopat demokratické instituce a svobodnou společnost. Skupina APT28 podle EU a NATO v minulosti cílila také na instituce či podniky v jejich dalších členských zemích.
- Červenec 2024 - Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Je defacto jedno co pasoval, koks či práškový semtex, důležité je, že hloupě a nechal se chytit.
Zavazadla diplomatu se nekontroluji, takže se na něho přišlo později, až když to prodával. Takhle to dopadá, když Ministerstvo zahraničí vede fanaticky Pirát.