18°C
Čínský úspěch na odvrácené straně Měsíce: Sonda prý přistála podle plánů
Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda vyslaná na začátku května s cílem odebrat vzorky hornin, uvedla státní tisková agentura Nová Čína. Podle agentur AP a AFP informovala, že přistávací modul mise Čchang-e 6 dosedl podle plánu v oblasti South Pole-Aitken dnes ráno pekingského času (kolem půlnoci SELČ).
Úspěšné přistání posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce, napsala agentura Reuters. Několik zemí včetně Spojených států doufá, že budou schopné v nejbližší dekádě využít tamních minerálů na podporu dlouhodobých misí s astronauty a lunárních základen.
Pro Čínu jde o druhou misi na odvrácené straně Měsíce, kam se zatím žádná jiná země nedostala, píše Reuters. Projekt "přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost", uvedla čínská vesmírná agentura.
Z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan sondu 3. května vynesla do kosmu raketa Dlouhý pochod 5. O téměř měsíc později přistála v oblasti na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země. Modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny 25. června, píše agentura AP.
Číňané v něm chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.
Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Na povrchu bude čínská sonda odebírat vzorky za pomoci mechanického ramene a vrtáku, horniny pak poputují zpět na Zemi v modulu, který aktuálně obíhá kolem Měsíce.
Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. AP o čínském programu hovoří jako o součásti sílícího soupeření ve vesmírném průzkumu s USA a dalšími zeměmi včetně Indie a Japonska.
Teď musí Američané přestavět kulisy na přistání na Marsu.