Haagský prokurátor chce dostat k soudu Hamás i izraelského premiéra. Děsivé, hřímá Fiala

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP.

Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí stíhání, napsala AP. Předpokládá se, že se Sinvár a Díf ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.

Khan v prohlášení k izraelským činům uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.

Zabraňte genocidě a zlepšete humanitární situaci, zní z Haagu. Nepotřebujeme kázání o morálce, vzkazuje Izrael

Nevýslovná bezcitnost Hamásu

O útocích Hamásu na jihu Izraele 7. října loňského roku Khan poznamenal, že na vlastní oči viděl „ničivé záběry těchto útoků a hluboký dopad neslýchaných zločinů uvedených v dnes podaných žádostech“. Mimo to zmínil také své rozhovory s přeživšími útoků, kteří podle něj pociťují „nevýslovnou bolest“ způsobenou vypočítavou krutostí a mimořádnou bezcitností útočníků.

Ohradili se

Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Podle vysokého představitele Hamásu Sámího abú Zuhrího, kterého cituje agentura Reuters, postoj ICC „staví na roveň oběť a kata“ a „povzbuzuje okupaci k tomu, aby pokračovala ve válce, jejímž cílem je vyhlazení“. Termínem „okupace“ přitom Hamás označuje Izrael.

Podle jednoho z lídrů izraelské opozice Jaira Lapida je naopak možnost vydání zatykačů na Netanjahua a Galanta „katastrofou“. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, bezprostředně označil Khanovo rozhodnutí požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. „Stát Izrael vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu,“ uvedl Ganc. „Dělat paralely mezi vůdci demokratické země odhodlané bránit se před podlým terorismem a vůdci krvežíznivé teroristické organizace je hluboké zkreslení spravedlnosti a do očí bijící morální úpadek,“ uvedl Ganc. Izraelský ministr financí Becalel Smotrič oznámení ICC přirovnal k nacistické propagandě a řekl, že by každý Izraelec měl mít pocit, že byl proti němu vydán zatykač.

Fiala: Děsivé a zcela nepřijatelné

Ostře reagoval také premiér Petr Fiala. Česko patří k nejbližším spojencům Izraele. odle Fialy nelze zapomínat na to, že to byl Hamás, kdo loni v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. „A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ dodal předseda vlády.

„Žádost prokurátora ICC o zatykače na izraelské lídry je nehorázná. A jedno chci říct jasně: Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost, žádná. Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti,“ uvedl americký prezident Joe Biden.

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy více než 35.000 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti. Válka v Pásmu Gazy také vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru.

Putin (zatím) beztrestný

ICC loni v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně USA a Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Rusko jurisdikci ICC neuznává. Přesto však Putin necestuje do zemí, které ICC uznávají. Ty by totiž měly povinnost ruského lídra, případně Lvovovou-Bělovovou, zadržet.