Slovenská ministryně obnovila kulturní spolupráci s Ruskem. Poslanec argumentuje Seifertem
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem, píše slovenský tisk. Podle listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost rozhodnutí ministryně, kterým povolila komunikaci a spolupráci Slovenska s oběma těmito zeměmi zakázanou její předchůdkyní, Natálií Milanovou.
Slovenské ministerstvo kultury vydalo příkaz, kterým zakázalo jakoukoliv komunikaci či spolupráci s Ruskem a Běloruskem, v březnu 2022, týden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Pravda uvádí, že má k dispozici rozhodnutí nové ministryně, které předchozí nařízení ruší, a od pondělí tak již žádný zákaz neplatí.
„Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ řekla Šimkovičová Pravdě přes svého mluvčího Pavla Čorbu.
Předseda výboru slovenského parlamentu pro kulturu a média Roman Michelko listu řekl, že Milanová při zákazu jednala ideologicky a že je proti jakékoliv cenzuře kultury. Umělci a tvůrci podle něj nemohou za to, jaký mají politický režim, a kulturní výměna by podle něj měla i nadále fungovat. „Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminovaní či ostrakizovaní za to, jaký režim je u moci,“ prohlásil poslanec za vládní stranu. Dodal ale, že by rozuměl tomu, pokud by ministerstvo chtělo omezit spolupráci se zjevnými ideologickými propagátory.
Michelko také připomněl, že v minulosti byli právě umělci kritiky režimu. Při té příležitosti vzpomněl i českého básníka, signatáře Charty 77 a laureáta Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta.
Bývalá ministryně Milanová v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování individuálních ruských umělců nebo nezávislých kulturních těles, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.
Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.
Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Americký prezident Donald Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také vyjádřil k nedávné zprávě deníku Wall Street Journal, která naznačila, že Spojené státy zrušily omezení týkající se používání západních raket k útokům na cíle hluboko v ruském týlu. Informuje o tom BBC. Krátce po této publikaci americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa takové povolení neudělila. Poznamenal také, že Ukrajina má právo likvidovat rakety jiné než americké výroby a že Washington se do toho nijak nezapojuje.
Zelenskyj potvrdil prohlášení amerického prezidenta a poznamenal: „Nikdy jsme nepoužili americké zbraně na dlouhou vzdálenost proti velmi důležitým cílům v Rusku. To je důležité. Použili jsme různé zbraně s dobrými schopnostmi dlouhého doletu, ale to bylo, řekl bych, pouze v bojových zónách.“
Zelenskyj dodal, že Ukrajina má vlastní zbraně, které dokáží zasáhnout útoky na velkou vzdálenost.
ta holka vejde do dějin, já se bavím a čekám na další její "moudra"