Krvavá válka v Súdánu: Mrtvých přibývá, situace se zhoršuje. Kdo stojí proti sobě a proč se bojuje?

Politická nestabilita panuje v Súdánu od jara 2019, kdy po několika měsících masových protivládních protestů armáda s pomocí RSF svrhla dlouholetého autoritářského prezidenta Umara Bašíra. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci. Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však provedla převrat. Od soboty se pak spory mezi armádou a RSF vyhrotily natolik, že přerostly v boje po celé zemi.

Napětí mezi oběma stranami panuje dlouhodobě, armáda a RSF se přetahují o moc, a to i přes jakousi alianci uzavřenou před 4 roky. Od soboty však probíhají první otevřené střety obou stran od roku 2019, podotýká stanice Sky News.

Stojí proti sobě súdánská armáda v čele s generálem Abdalem Fattáhem Burhánem, který je de facto prezidentem země, a to od vojenského puče v říjnu 2021. Na druhé straně je RSF, tedy polovojenské uskupení Jednotky rychlé podpory, dříve partner dnes největší rival armády. RSF vede Muhammad Hamdan Dagalo, který je zároveň místopředsedou súdánského vládnoucího orgánu – Nejvyšší rady. Před čtyřmi roky spolu obě strany svrhly tehdejšího vůdce Bašíra, od té doby se ale nemůžou shodnout na tom, jak by měla vláda v Súdánu vypadat a jakým směrem by se země měla ubírat.

V Súdánu panuje zmatek, nevydržel ani tříhodinový klid zbraní, na kterém se v neděli měli dohodnout Burhán s Dagalem. Každou chvíli jedna či druhá strana hlásí, že má pod kontrolou nové strategické pozice, včetně letišť, prezidentského paláce nebo vojenských základen, hlavně leteckých.

Situace v Súdánu se rychle zhoršuje a země by mohla být na pokraji rozsáhlé občanské války, komentoval v neděli pro stanici Al-Džazíra bezpečnostní analytik Matt Bryden ze skupiny Sahan Research. „Opravdu nepozorujeme žádné náznaky, že by na stole byla možnost vyjednávání. Obě strany chtějí plné vítězství,“ doplnil odborník.

Bojuje se od soboty, nicméně stav eskaloval už řadu dní předtím s tím, jak RSF rozmisťovalo své jednotky po celé zemi. V brzkých ranních hodinách ve čtvrtek 13. dubna armáda vystoupila s ojedinělým prohlášením a mobilizaci RSF označila za „jasné porušení zákona“.

Spouštěčem otevřeného konfliktu byla neshoda na tom, jak by měla být polovojenská skupina začleněna do armády. Ta požadovala, aby se přechod uskutečnil během dvou let, RSF se dožadovalo deseti. Toto spojení obou stran bylo zásadní podmínkou dohody předložené v prosinci 2022, která zaručuje to, aby moc přešla do rukou civilistů. K podpisu smlouvy mělo dojít 1. dubna, došlo však k odložení.

Konflikt začal na vojenské základně jižně od Chartúmu, zatím není jasné, kdo boje rozpoutal. Obě strany se obviňují navzájem. Střety se rozšířily po celém městě včetně armádní centrály, letiště a prezidentského paláce. Svědkové vypověděli, že se střílí po celé zemi, včetně těžkých bojů na severu země ve městě Merowe, ke střetům dochází i v Dárfúru, al-Fašíru nebo Nyale.

Jednotky rychlé podpory by měly mít okolo 100 tisíce mužů, jejich kořeny jsou v arabských milicích Džandžavíd, které bojovaly v Dárfúru a jsou hlavními hráči tamního konfliktu rozpoutaného v únoru 2003. Jednotky RSF jsou dlouhodobě obviňovány z páchání zvěrstev v Dárfúru. V roce 2017 byl přijat zákon, který legitimizoval RFS jako samostatnou nezávislou ozbrojenou složku.

Vláda bývalého prezidenta Bašíra skončila v roce 2019 jeho svržením, autoritářský vůdce stál v čele Súdánu tři desetiletí. Před 4 lety však lidem došla trpělivost, převratu předcházely tříměsíční protesty. Bašír byl uvězněn a následně usvědčen z korupce a praní špinavých peněz, navíc čelí obvinění Mezinárodního trestního tribunálu z genocidy a válečných zločinů ve spojitosti se zmiňovaným krvavým konfliktem v Dárfúru.

V prosinci 2022 před soudem Bašír prohlásil, že nese plnou odpovědnost za události z června 1989, kdy v rámci Druhé súdánské občanské války došlo k vládnímu převratu proti demokraticky zvolené vládě premiéra Sadíqa al-Mahdího a prezidenta Ahmeda al-Mirghaního, oba byli současně vítězi posledních demokratických voleb, jež se v Súdánu v roce 1986 konaly. Soudní líčení s Bašírem bylo odloženo, pokud bude odsouzen, hrozí mu i trest smrti.

Přes 50 mrtvých a stovky zraněných: Při bojích mezi armádou a milicemi zemřeli v Súdánu i zaměstnanci OSN

Návrat k demokracii byl tedy započat svržením autoritářského vůdce Bašíra, letos se měla moc z rukou armády přesunout znovu do rukou civilistů, přerod měl být dokončen do roku 2026. Jenže už v roce 2021 došlo k vojenskému převratu vedenému Burhánem. Generál však navázal na původní plán.

S přechodem pomáhá mise OSN UNITAMS, jejímž cílem je právě asistovat súdánským orgánům k návratu k demokratickému vedení. Vede ji vyslanec Volker Perthes, ten loni narazil na další problém při vyjednávání s armádou, která posilovala vztahy s Ruskem. Letošní střety tak představují jen další odklad návratu na demokracii.

Ministři zahraničí Spojených států a Británie ze summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku vyzvali k „okamžitému ukončení“ násilí v Súdánu, kde si nynější boje mezi polovojenskými skupinami a pravidelnou armádou vyžádaly téměř 100 mrtvých. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena spojenci „sdílí hluboké znepokojení“ nad boji v africké zemi.

„Všichni naši partneři jsou pevně přesvědčeni o nutnosti okamžitého příměří a obnovení rozhovorů,“ prohlásil podle agentury AFP Blinken po setkání s britským protějškem Jamesem Cleverlym.

„Je tu silné sdílené znepokojení, pokud jde o boje, násilí zuřící v Súdánu, hrozbu, kterou to znamená pro civilisty, pro súdánský národ a potenciálně i pro region,“ uvedl dále Blinken a vyzval znesvářené generály, aby „dali přednost míru, ukončili boje a obnovili jednání“. „Súdánci chtějí, aby se vojáci vrátili do kasáren. Chtějí demokracii. Chtějí vládu vedenou civilisty. Súdán se musí vrátit na tuto cestu,“ řekl také Blinken. „Nynější násilí napříč Súdánem musí okamžitě skončit,“ nechal se slyšet Cleverly.