
Rusko zahájilo obávané jaderné cvičení. „V Evropě hrozí válka,“ varuje německý kancléř

Rusko v sobotu zahájilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Kremlu. Dohlíží na něj přímo prezident Vladimir Putin. Podle dřívějších informací by měl spolu s ním celou akci, která přichází v době prudké eskalace na východě Ukrajiny, sledovat také běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Při cvičení, které Moskva oznámila v pátek, chce Rusko testovat rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Putin mu má velet ze střediska ministerstva obrany.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl obavy, že jaderné cvičení dále posílí napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které u hranic svého západního souseda shromáždilo podle USA až 190 000 vojáků. Jde prý o součást pravidelného výcvikového procesu. Dodal, že Rusko o chystaném cvičení informovalo „různé země prostřednictvím různých kanálů“.
Cílem cvičení je podle ruského ministerstva obrany prověrka bojové pohotovosti vojenských velitelských a kontrolních orgánů, bojových posádek odpalovacích zařízení, plavidel a strategických bombardérů při plnění stanovených úkolů. Do akce se zapojí síly vojenského letectva, Jižního vojenského okruhu, raketových vojsk strategického určení i Severní a Černomořské flotily vojenského námořnictva.
„V Evropě znovu hrozí válka“
V Evropě opět hrozí válka a více než 100 000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění. V sobotu to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním. V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení a uvedl, že možný vstup Ukrajiny do NATO není aktuální otázkou.
„V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná,“ řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.
Scholz se v projevu ohradil proti používání síly v mezinárodním společenství a snaze posouvat hranice států. „Nynější mezinárodní systém je založen na spolupráci,“ řekl. Proto podle něj nemá ospravedlnění rozmístění více než 100 000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou. „Útok na Ukrajinu by byl chybou,“ uvedl. V takovém případě jsou podle kancléře Německo a západní státy připraveny uvalit na Moskvu bezprecedentní politické, ekonomické a geostrategické sankce.
Scholz: Otázka vstupu Ukrajiny do NATO není vůbec aktuální
Scholz opět zopakoval, že Německo a Západ jsou připraveny s Moskvou jednat. „Nedělám si žádné iluze, že bychom vše rychle vyřešili. Nejde ale o nic menšího než o zachování míru v Evropě,“ řekl. Uvedl, že i na základě svého úterního setkání s Putinem vnímá, že Moskva stále o diplomacii stojí.
V debatě, která na Scholzův projev navázala, kancléř řekl, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO není vůbec aktuální. „Nestane se tak ani v nejbližších letech a Putin to ví. Argumentuje ale tím, že je to výhledové riziko, takže může jednat tak, jak nyní jedná,“ řekl. Uvedl, že o rozšiřování je ale třeba otevřeně hovořit. „My nyní ale v Evropě čelíme konfliktu kvůli otázce, která není na pořadu dne. A to je nepřijatelné,“ řekl.
Scholz se v diskuzi vrátil k Putinově prohlášení na společné úterní tiskové konferenci, že situace na Donbasu je genocidou. „To je směšné,“ prohlásil dnes Scholz. Putin slovy o genocidě v úterý reagoval na Scholzovo zdůvodnění zásahu NATO v bývalé Jugoslávii. Kancléř totiž řekl, že akce NATO zabránila genocidě.
Kancléř se v projevu také přihlásil k obranným závazkům Německa. Berlín podle něj spojencům dluží navýšení investic do armády, které jsou stále pod dvěma procenty výkonu ekonomiky, na kterých se členové NATO dohodli. Rovněž hovořil o jednáních s Íránem o jeho jaderném programu. Scholz je přesvědčen, že dohoda s Teheránem je možná.
„Máme šanci dohodnout se a zrušit sankce. Pokud se nám to brzy nepovede, mohla by jednání ztroskotat,“ uvedl. Od mezinárodní dohody z roku 2015 o tři roky později odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump, ujednání pak přestal plnit i Írán. Západní diplomaté ale nyní hovoří o tom, že současná nepřímá jednání ve Vídni dospěla do rozhodující fáze.
Ukrajina nemá jaderné zbraně, takže zákeřný ruský útok jadernými zbraněmi zajistí Rusku vítězství, zejména vyvražděním civilistů ve školách, nemocnicích atd.